Sazenice třešně ptačí vypěstované ve zkumavce metodou in vitro obstály i v lese

Lesy ČR každoročně vyhlašují strom roku. V letošním roce se jím stala třešeň ptačí neboli ptáčnice. Čeští lesníci na ni většinou pohlížejí spíše jako na doplňkovou dřevinu, která není součástí hlavního pěstebního cíle. Prozatím nemají ani mnoho zkušeností s jejím intenzivním pěstováním. Ve Velké Británii, Francii či Německu jsou na tom mnohem lépe. Tamní lesníci vědí, že je to velmi perspektivní dřevina, jež poskytuje kvalitní a ceněné dřevo, plní meliorační funkci, je odolná vůči imisím a své využití najde i při rekultivacích.

Předpokladem pro zvyšování zastoupení třešně ptačí v českých lesích, je dostatek kvalitních sazenic a jejich dostatečná genetická diverzita. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., se proto již mnoho let věnují technikám in vitro. Ty byly využity i při reprodukci ohrožených a cenných populací třešně ptačí a pro založení archivu jejích explantátů. Postupně byly vypracovány standardní postupy pro dopěstování kompletních rostlin a získán reprodukční materiál, který je využitelný pro další šlechtitelské záměry a reintrodukci.

tresen multiplikaceNejúspěšnější metodou, která se osvědčila pro klonové množení listnatých dřevin je organogeneze, tj. indukce nejčastěji adventivních (druhotně nasazených) nebo axilárních (úžlabních) výhonů na primárním explantátu. K indukci kořenového systému (růstu kořenů) dochází nejlépe v agarovém médiu, vědci tam dosahují vyššího procenta zakořenění a nižší mortality jedinců, kořenový systém se však dále funkčně nevyvíjí. Pro dobrý rozvoj kořenového systému jsou proto kompletní rostliny přesazeny do směsi perlitu a rašeliny.

V programech zaměřených na záchranu cenných populací je využití vegetativního množení sadebního materiálu podmíněno dodržením řady podmínek, například dostatečné množství klonů nebo dodržení stanoveného poměru vegetativního a generativního materiálu při výsadbě, apod. Výpěstky in vitro musí také splňovat kritéria kvality klasického generativního sadebního materiálu.

Vědci se proto rozhodli zhodnotit růstové a morfologické parametry svých in vitro výpěstků na venkovních plochách vzhledem ke standardům ČSN pro generativní sazenice dřevin s obdobným růstem, jako je například javor, jasan nebo jilm. V morfologii náhodně vybraných výpěstků nebyly pozorovány žádné abnormality vývoje nadzemní části ani kořenového systému. Jako další porovnávací parametr vědci využili stupeň lignifikace (dřevnatění) kořenového systému a ani tam nebyl zjištěn rozdíl u pletiv mikropropagovaných a generativních sazenic.

Životaschopnost svých sazenic si vědci již ověřili i v poloprovozních podmínkách lesních školek a posléze na plochách přímo v lese. Sledování růstu a vývoje lesních dřevin vegetativně namnožených v laboratořích probíhá ve venkovních podmínkách s ohledem na dlouhověkost těchto organismů teprve relativně krátkou dobu (20-30 let).

Zárukou genetické kvality mikropropagovaných výpěstků je sběr rostlinného materiálu ze stromů uznaných jako kvalifikovaný zdroj reprodukčního materiálu nebo dalších kvalitních stromů s význačnými cennými znaky a rovněž dodržení vhodného počtu klonů při výsadbě.

V rámci výzkumných projektů VÚLHM započalo sledování vývoje a růstu výpěstků in vitro třešně ptačí na venkovních pokusných plochách v roce 1998. V současnosti se pravidelně sleduje růst a morfologické znaky výpěstků třešně ptačí na šesti plochách.

Během dosavadního měření bylo zjištěno, že růst klonů je srovnatelný s komerčními generativně množenými jedinci. Výškové i obvodové přírůsty jsou někdy vyšší než u generativních jedinců, což je patrně dáno kvalitním výběrem dárcovských stromů. U výpěstků in vitro nebyly pozorovány zpomalení růstu ani zvýšená úmrtnost.

Porovnání s pracemi jiných autorů ukázalo, že ověřované klony jsou v růstových ukazatelích srovnatelné i s výsledky ze zahraničí. Ukazuje se, že při vhodné volbě klonů lze u třešně ptačí dosáhnout vysokého efektu při snaze o zvýšení objemové produkce, což může v kombinaci se zaměřením na morfologické charakteristiky přinést ve výsledku výrazný ekonomický efekt pro hospodařící subjekty.

Autoři vědeckého článku: J. Malá, P. Máchová, H. Cvrčková

Článek ke stažení zde:

Zdroj: Redakce lesaktualne.cz