Porovnání růstových schopností in vitro sazenic různých druhů dřevin

Nutnost zachování genetických zdrojů lesních dřevin a současně rychlého klonového množení vhodných produktivních a rezistentních variant vedou šlechtitelská pracoviště k orientaci výzkumu na využití moderních metod (biotechnologie), které doplňují běžné šlechtitelské postupy. Navíc umožňují rychlé klonové množení určitých jedinců (genotypů) a překonání fyziologických bariér (např. dlouhověkost).

Jedním z cílů lesnického šlechtitelství je zajistit reprodukci u  populací, kde nedochází k přirozené obnově ať už z důvodů průmyslových imisí, poškození hmyzem, houbovými chorobami nebo nepřiměřené těžby. Jednou z možností reprodukce je stále více se uplatňující využití biotechnologických postupů in vitro (vypěstovaných laboratorně v baňkách), kterými lze rychle a ekonomicky výhodně vypěstovat kvalitní sadební materiál z vybraných dárcovských jedinců.

Současným trendem, který má zajistit dostatečnou produkci dřevní hmoty je „klonové lesnictví“, tedy pěstování elitních genotypů namnožených biotechnologickými postupy. Porosty jednoho druhu dřeviny s krátkou dobou obmýtí, založené z několika málo klonů, jsou běžně pěstovány na Novém Zélandu, v Austrálii, ve Spojených státech, Japonsku, pak v Evropě především ve Francii. Sledování růstu a vývoje lesních dřevin namnožených mikropropagací probíhá ve venkovních podmínkách s ohledem na dlouhověkost těchto organismů teprve relativně krátkou dobu (20-30 let).
Na pokusné výsadbě Polná II byla vyhodnocena biometrická měření hrušně polničky, jabloně lesní, lípy srdčité, topolu osiky, jilmu vazu a jilmu horského ve věku 5 – 6 let pomocí statistické analýzy a jejich porovnání s předchozími sadami měření v mladším věku.

Pro získání sazenic původu in vitro byly vybrány vypěstované klony výše uvedených dřevin z archivu explantátů Výzkumného ústavu ve Strnadech. Všechny výpěstky in vitro pak byly dopěstovány a adaptovány na venkovní prostředí.

Výzkumná plocha Polná II se nachází v přírodní lesní oblasti Českomoravská vrchovina na lokalitě Březina, v nadmořské výšce 550 -560 m n. m., která spadá do polesí lesního družstva města Polná.

Výsadba 2-3letých výpěstků in vitro dřevin byla provedena do pruhů na jaře v roce 2006. Vysazeny byly výpěstky hrušně polničky, jabloně lesní, lípy srdčité, jilmu vazu, jilmu horského a topolu osiky. Rozmístění klonů na ploše bylo po výsadbě zaznamenáno do schématického plánu výsadby. Výpěstky in vitro jsou každoročně hodnoceny z hlediska jejich růstových a tvarových parametrů.

Na výzkumné ploše s hodnocenými jedinci in vitro původu byly zjištěny statisticky významné průměrné hodnoty výšek mezi většinou dřevin. Na ploše byla po výsadbě pozorována zvýšená úmrtnost výpěstků převážně činností hlodavců a u topolu osiky také větrem (vývraty, zlomy). V průběhu dosavadního sledování nebyl u výpěstků in vitro pozorován zhoršený růst ani zvýšená úmrtnost.

Dřeviny in vitro původu jsou v ČR vysazeny i na dalších experimentálních výsadbách, jejichž hodnocení se připravuje. Předpokládá se, že in vitro výpěstky budou sledovány i nadále nejen na této výzkumné ploše, ale na všech dalších založených plochách, aby mohly být získány údaje o charakteru jejich růstu i v pozdějším věku. Více na Porovnání růstových schopností in vitro sazenic různých druhů dřevindřevin

Zdroj: J. Dostál, H. Cvrčková, P. Novotný, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.