Podyjí se připravuje na bezzásahový režim – z lesů mizí cizokrajné dřeviny, ubývá smrků a borovic
V okolí Hradiště, na Čížovsku nebo na Vranovsku nyní lesníci těží černé borovice, modříny a nepůvodní jehličnaté i listnaté stromy. Nahradí je buky a duby z podyjských školek a další dřeviny. Lesy se tak připravují na okamžik, kdy budou ponechány svému přirozenému vývoji. Získávají také bytelnější základ, aby mohly lépe čelit přírodním katastrofám.
Typické zakrslé borovice lesní na skalních vyhlídkách. Dlouhé a hluboké kořeny dokážou strom udržet na holé skále a zásobovat jej vodou a živinami. FOTO: Petr Lazárek/ Správa NP Podyjí
„Z lesů Podyjí nyní těžíme hlavně borovici černou a modříny, ale na některých místech i smrky a borovice lesní. Člověk je pro ekonomickou výhodnost rozšiřoval na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří. Smrk a borovice se navíc vysazovaly v monokulturách, kde chybí mezidruhový konkurenční boj o „místo na slunci“. Stejnověké a stejnorodé porosty vysazené mimo jejich přirozené lokality mají horší stabilitu a odolnost. Jsou náchylné na působení nepříznivých vlivů, jako je sucho, silný vítr, mokrý sníh, dřevokazné houby, hniloby nebo podkorní hmyz,“ popsal vedoucí Odboru péče o les Správy Národního parku Podyjí Petr Vančura.
Zimní hospodářské zásahy v lesích navíc dávají práci místním lidem. Na práci v lesích a nelesních plochách najímá Správa parku zhruba padesátku živnostníků z obcí ochranného pásma.
Nyní možná oku příliš nelahodící holiny se za par let promění v různorodý, druhově pestrý les. Lépe se tak vyrovná s nástrahami, které na něj příroda nachystá. „Na řadě vytěžených míst zůstává kostra budoucího listnatého lesa, jejíž okolí se přirozeně zmladí ze semen domácích dřevin. Jinde vysazujeme duby, buky, lípy, javory nebo jilmy často vypěstované přímo v našich školkách. Za celou existenci národního parku jsme takto vysadili už téměř pět miliónů stromů,“ řekl Vančura.
Smrky a borovice ale z lesa v národním parku nezmizí úplně. Borovice lesní zůstane například v okolí na vláhu i živiny chudých míst v blízkosti vyhlídek Králův stolec a Sealsfieldův kámen. Smrkům zase vyhovují vlhčí, chladnější a stinnější údolí přítoků Dyje nebo okolí Ledových slují.
Správa parku plánuje do budoucna na 3/4 území Národního parku Podyjí ponechat přírodním procesům s minimem lesnických zásahů. Nyní je to zhruba polovina. Lidé do těchto míst budou mít přístup jako doposud. Návštěvníci Podyjí tak budou mít možnost alespoň na malém kousku území uprostřed civilizované krajiny pozorovat, jak „hospodaří“ sama příroda, a všemi svými smysly vnímat „téměř úplnou divočinu“.
Zdroj: http://www.nppodyji.cz/, 2. března 2012
