Pěstování sadebního materiálu dubu a buku z řízků
Metody autovegetativního množení mají nezastupitelné místo v šlechtitelských programech a záchraně cenných populací našich lesních dřevin. Vedle laboratorní metody „in vitro“ zde zaujímá významné postavení množení pomocí řízkování z jednoletých výhonů (větví) nadzemních částí rostlin, které je technologicky jednodušší a realizovatelné v lesních školkách.
Upravený řízek dubu
Řízkovance dubu pro pěstování ve školce
Význam tohoto postupu pěstování sadebního materiálu narůstá mimo jehličnany i u našich nejdůležitějších listnatých dřevin buku a dubu, kde je stálý nedostatek geneticky kvalitního osiva a objevují se i zdravotní problémy v dospělých lesních porostech. Náš lesnický provoz proto musí být připraven i na situaci, kdy bude nutné v případě výpadku semenné produkce těchto dřevin část sadebního materiálu množit vegetativně.
Výzkumem a současně i využitím dostupných zahraničních poznatků se podařilo ověřit a prokázat, že metoda řízkování listnatých dřevin je v naší školkařské praxi použitelná. Praktické poznatky pro použití metody řízkování pro produkci sadebního materiálu buku a dubu je možné shrnout následovně:
• K zakořeňování se používají řízky z části letorostů (řízek se 2-3 listy) odebíraných v letním období (polovyzrálé letní řízky).
• Matečnice (tj. výsadby stromků z nichž se odebírají řízky) mohou mít max. 10 roků, optimální stáří je do 5 roků.
• K zakořeňování je výhodné použít jednoduché nevytápěné množárny (stíněná pařeniště a fóliové kryty) vybavené kvalitní jemně mlžící závlahou.
• V množárně je při zakořeňování nutné udržovat vysokou vlhkost, teplota v prostoru množárny nesmí překročit 35 °C. Řízky listnáčů jsou na maximální teploty citlivější než řízky jehličnanů.
Řízkovance dubu pro výsadbu
• Řízky zakořeňují ve směsi kvalitní vláknité rašeliny, křemitého písku a agroperlitu, v úzkých vysokých obalech, které usměrňují růst primárních kořenů v přirozeném vertikálním směru. K zabránění deformací kořenů musí mít obaly vnitřní podélné žebrování a odkryté dno, zakořeňování musí probíhat technologií „vzduchového polštáře“. (Pozn. U této technologie jsou sadbovače umístěny např. na pletivových rámech tak, aby kořeny stromků vyrůstající odkrytým dnem obalů nenarážely na podložku a jejich další růst se zastavil „střihem“ vzduchu.). Ve školkařských provozech je k dispozici řada vhodných typů plastových sadbovačů používaných pro pěstování semenáčků.
• Během prvního přezimování vyžadují zakořeněné řízky důkladné zazimování (zvláště buk).
• Po prvním přezimování zakořeněných řízků je výhodné stimulovat růst řízkovanců v podmínkách fóliového krytu. (Při správném hnojení tím lze zvláště u dubu dosáhnout parametrů pro výsadbu do lesa již během tohoto druhého roku pěstování).
• Pro dopěstování sadebního materiálu větších dimenzí se u řízkovanců dubu a buku používají běžné školkařské postupy (školkování – přesazování na venkovní záhony, osazování do pěstebních obalů).
• Standardy kvality (ČSN 482115 Sadební materiál lesních dřevin) jsou obdobné jako u sadebního materiálu generativního původu.
více na: Pěstební postupy pro získání výsadbyschopných řízkovanců buku a dubu
Zdroj: A. Jurásek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. VS Opočno
