LES
AKTUÁLNĚ

Policie převzala od specializované terénní jednotky České společnosti ornitologické další nález dravce s důvodným podezřením na otravu – nedaleko mrtvé samičky motáka pochopa byla totiž objevena i nástraha. Na místě byl navíc nalezen také otrávený orel mořský a liška. Nálezce, který ornitology informoval, ale velmi riskoval, protože s mrtvým orlem manipuloval. ČSO upozorňuje, že traviči nejčastěji používají jed karbofuran, který představuje smrtelné nebezpečí i pro člověka.

Lidé by se proto neměli mrtvých zvířat ani nástrahy dotýkat a měli by okamžitě volat policii a ČSO. Pokládáním nástrah berou traviči velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců.

Ptačí kriminalitu má Česká společnost ornitologická v hledáčku již od roku 2000 a bojuje proti ní v rámci programu Volná křídla a webu karbofuran.cz. Za tu dobu už ornitologové zaregistrovali vedle nejrůznějších způsobů likvidace ptáků i stovky otrav. Náhodně zjištěné případy jsou ale pouze kapkou v moři otřesných činů, které jsou někteří lidé schopni páchat na ptácích. A právě proto se Česká společnost ornitologická rozhodla zintenzivnit pátrání po otrávených nástrahách a jejich obětech, zřízením specializované terénní jednotky – psovodky Kláry Hlubocké a Chesapeake bay retrívra Sama. Inspirovala se přitom Maďarskými kolegy, kterým se při hledání otrávených návnad speciálně vycvičení psi osvědčili.

Samička motáka pochopa v křečovité poloze typické pro otravu, kolem hlavy má peří vytrhané z návnady. foto: ČSO

Mrtvého motáka pochopa s podezřením na otravu našla ve středu 26. července na Vysočině specializovaná „psí jednotka“ České společnosti ornitologické. „Včera jsme dostali hlášení, že lidé objevili mrtvého orla mořského. Dnes jsem při prohledávání místa nálezu našla nástrahu a poblíž i další mrtvá zvířata – samici motáka pochopa a lišku.“ uvádí psovodka Klára Hlubocká z ČSO. Případ byl vzápětí předán policii. Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO dodává: „Naše práce, tedy nález a předání policii jsou jen prvním krokem. Je nezbytné, aby následoval zodpovědný přístup vyšetřovatelů, především Policie České republiky, v jejichž kompetenci je dopadení pachatelů.“

Nálezce, který informoval ČSO, mrtvého orla přenesl k sobě domů, čímž ale velmi riskoval a navíc nevědomky zničil některé stopy. „Lidé by v žádném případě neměli na nálezy sahat a měli by také chránit své děti a domácí mazlíčky a zabránit jim v přístupu ke kadaveru,“ důrazně varuje Hlubocká.

Ptačí kriminalitu má Česká společnost ornitologická v hledáčku již od roku 2000 a bojuje proti ní v rámci programu Volná křídla a webu karbofuran.cz. Za tu dobu už ornitologové zaregistrovali vedle nejrůznějších způsobů likvidace ptáků i stovky otrav. Náhodně zjištěné případy jsou ale pouze kapkou v moři otřesných činů, které jsou někteří lidé schopni páchat na ptácích. A právě proto se Česká společnost ornitologická rozhodla zintenzivnit pátrání po otrávených nástrahách a jejich obětech, zřízením specializované terénní jednotky – psovodky Kláry Hlubocké a Chesapeake bay retrívra Sama. Inspirovala se přitom Maďarskými kolegy, kterým se při hledání otrávených návnad speciálně vycvičení psi osvědčili.

Pokládání otrávených nástrah je trestný čin, za který hrozí až 8 let vězení a v případě obecného ohrožení (extrémně silný nervový jed karbofuran je smrtelně nebezpečný i lidem) si travič může ve vězení pobýt ještě déle. Použití zakázaného, ale přesto hojně používaného jedu představuje navíc velmi krutý způsob, jak se zbavit nepohodlných živočichů. „U ptáků se otrava karbofuranem projeví rychle – po několika minutách dostane pták velké křeče a za plného vědomí umírá na udušení. Proto je také možné usuzovat na otravu již při prvotním ohledání zvířete, na kterém je vidět, že před smrtí trpělo,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, duchovní otec projektu Volná křídla.

Česká společnost ornitologická připravuje společně s Policejním prezídiem, Českou inspekcí životního prostředí, Státní veterinární správou, Ministerstvem životního prostředí a dalšími institucemi společnou podrobnou metodiku vyšetřování. Díky tomu budou jasně rozdělené kompetence a odpovědnosti a každý bude přesně vědět, jak v kterém případě postupovat. „Jsem pevně přesvědčen, že společné úsilí povede k usvědčení a exemplárnímu potrestání některého traviče. Mnohem lepší by ale bylo, kdyby tito lidé konečně dostali rozum a takové středověké metody, jako je trávení, přestali používat úplně,“ uzavírá Vermouzek.

Ornitologové věří, že se tomuto cíli alespoň přiblíží v následujících pěti letech, po které poběží mezinárodní projekt PannonEagle Life [3]. Právě díky němu mohou sdílet zkušenosti a učit se nové postupy od zahraničních kolegů.

Zdroje informací
Karbofuran

Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví

Více o projektu PannonEagle Life

Kontakt
Zdeněk Vermouzek, vermbirdlife.cz, 773 380 285

Více na stránkách České společnosti ornitologické: http://www.cso.cz/index.php?ID=3119

Ilustrační foto motáka pochopa: 123 RF Autorské právo: https://cz.123rf.com/profile_kwasny221