Na bývalé zemědělské půdě se daří mladým modřínům
Po osmi letech po vysázení několika druhů dřevin na bývalé zemědělské půdě, se nejlépe ujal modřín. Naopak buku se daří nejméně. Modřín vysázený jako přípravná dřevina na bývalé louce navíc poskytuje po osmi letech růstu dřevo, které je dále využitelné například jako palivo.
Průzkumem, jak nejlépe využít bývalé zemědělské pozemky, se zabývají vědci z Výzkumné stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Jednou z možností, jak využít doposud zemědělsky využívanou půdu je právě zalesnění.
„Protože přicházíme o výnosy ze zemědělského hospodaření a navíc se z pohledu lesnictví jedná většinou o relativně velmi kvalitní pozemky, je na místě zabývat se produkční funkcí vznikajících porostů již v mladém věku. Chceme-li využít platných dotačních programů pro zalesňování, musíme mimo jiného splnit podmínku výsadby stanovištně vhodných dřevin. Tedy včetně přímé výsadby klimaxových dřevin (smrk, jedle, buk) na nelesní půdu,“ vysvětlují vědci.
Využitím rychleji rostoucích přípravných dřevin (např. modřínu opadavého) a vhodným smíšením dřevin může podle nich dojít k významné podpoře obnovy lesního prostředí. Například v porostu se směsí buku, klenu, smrku, jedle a douglasky s jednotlivou příměsí modřínu, lípy a jeřábu dosahuje po osmi letech růstu výčetní kruhová základna (dále G)9,4 metručtverečného na hektar. Nejvýrazněji se na této hodnotě podílí modřín, který byl při výsadbě zastoupen 22 procenty z celkového počtu sazenic a na konci sledovaného období tvoří 48 procent z celkového G. Naopak buk s původním zastoupením 33 procent tvoří po osmi letech pouze jedno procento výčetní kruhové základny.
Z odebraných vzorníků modřínu, douglasky a smrku po osmi letech růstu dosahoval největších dimenzí modřín s průměrnou výčetní tloušťkou10,8 centimetru. Z výsledků stanovení hmotnosti vyprodukované biomasy před prvním výchovným zásahem je zřejmé, že po osmi letech růstu vyprodukoval modřín 25,8 tun biomasy na hektar, což je o 7,8 tuny více než douglaska a o 20 tun více než smrk. Celková produkce všech třech jehličnanů činí 49,6 tuny na hektar na 88 procent celkové výčetní kruhové základny. Modřín poskytuje po osmi letech růstu efektivně využitelné sortimenty (palivo). Více zde:
Zdroj: Produkce mladých porostů první generace lesa na bývalé zemědělské půde, Zprávy lesnického výzkumu 56, 2011, (2): 118 – 124, J. Bartoš, D. Kacálek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno
