Monitorování zdravotního stavu lesa v systematické síti ploch (ICP Forests – úroveň I)
V současné době se v České republice provádí pravidelné šetření zdravotního stavu lesa v systematické síti ploch evropského programu ICP Forests na monitorovacích plochách základní sítě 16 ´ 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 ´ 8 km v celkovém počtu 306 ploch. Monitorovací plochy v České republice jsou rozmístěny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území. Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky. V nadmořských výškách od 150 m do 1100 m se hodnotí každým rokem přibližně 12 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách.
Zdravotní stav stromů je charakterizován především úrovní defoliace (odlistěním), která je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami.
Zatímco emise hlavních látek znečišťujících ovzduší prudce klesaly do roku 1999, průměrná defoliace dospělých jehličnatých porostů (smrku a borovice) naopak prudce stoupala s výraznými meziročními výkyvy až do roku 1996 a teprve až v následných letech 1997 a 1998 nastal výrazný pokles. U listnáčů během výrazného poklesu emisí defoliace dubu a buku také stoupala a k jejímu poklesu došlo počínaje rokem 1994. Od roku 1999 u všech hlavních dřevin začalo dlouhodobé období velmi mírného vzestupu defoliace. Mladší jehličnaté porosty (do 59 let) vykazují v dlouhodobém trendu nižší defoliaci než porosty mladších listnáčů. U starších porostů (60-letých a starších) je toto srovnání opačné, starší jehličnany mají výrazně vyšší defoliaci než porosty starších listnáčů.
Výrazné snížení imisní zátěže v uplynulých letech mělo nepochybně příznivý vliv na zdravotní stav lesních porostů, u kterých se pozitivní změny prostředí projevují s určitým časovým zpožděním. Lesní porosty však stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend. Vysoká míra defoliace je způsobena jednak tím, že imisní zátěž stále negativně působí, i když na nižší úrovni, a jednak skutečností, že stabilita lesních ekosystémů je dlouhodobě narušena v důsledku neúnosného působení imisí v uplynulých desetiletích. Na vysokou míru defoliace mají samozřejmě vliv i další negativní faktory biotického i abiotického původu, z nichž některé nabývají v posledních letech stále na větším významu (klimatické excesy, podkorní hmyz).
Zdroj: P. Fabiánek, VULHM, v. v. i.
