Modříny z Karpat se v Čechách nechytají
Modříny z transylvánské oblasti patří spolu s alpskými k nejméně vhodným pro využití v českém lesním hospodářství. Naopak se velmi dobře osvědčily modříny jesenického původu, které pocházejí z jediné oblasti v České republice, kde je modřín považován za domácí dřevinu.
Tuto skutečnost přinesl provenienční výzkum lesních dřevin, uskutečněný na největší z šesti pokusných ploch v České republice, která se nachází v lokalitě Třebotov. Zde byl aktuálně změřen porost ve věku 49 let. Jak uvádějí Zdeněk Nergl a Petr Novotný ve svém článku publikovaném v Lesnické práci, dobrých výsledků dosáhl i kříženec modřínů opadavého a japonského, který však patřil mezi nejhorší v tvárnosti kmene. Jediná provenience modřínu japonského se celkově projevila jako mírně podprůměrná.
Pokusy s modřínem opadavým jsou v České republice uskutečňovány již řadu let. V letech 1958 – 1960 zorganizoval Světový svaz lesnických výzkumných organizací (IUFRO), který koordinuje nejvýznamnější provenienční pokusy, založení 2. mezinárodního pokusu s modřínem opadavým. Česká republika se tohoto projektu zúčastnila společně s dalšími 13 státy. Dodala osivo pěti proveniencí a založila šest pokusných ploch.
Pod pojmem provenience si lze zjednodušeně představit oblast původu. Provenienční výzkum lesních dřevin pak představuje většinou dlouhodobý pokus, kdy jsou přímo v lesním porostu vysazena na stejném místě potomstva různých proveniencí, která je tak možno ve srovnatelných růstových podmínkách vzájemně porovnávat. Některé provenienční pokusy mají mezinárodní charakter, což znamená, že různé země na svém území společně založí ve stejném roce výzkumné plochy s identickým pokusným materiálem.
Zdroj: Z. Nergl, P. Novotný, Mezinárodní provenienční výzkum modřínu, Lesnická práce, 90/6: 386-387.
