Listy a jehličí jsou barometrem čistoty ovzduší

V porovnání s jinými evropskými zeměmi patří české lesy spíše pod průměr

Ačkoliv imise již dlouhodobě ve většině evropských zemí klesají, lesní ekosystémy reagují na tyto změny s určitým zpožděním.

Měřítkem zdravotního stavu lesa je defoliace. Jedná se o parametr, který porovnává ztrátu listů nebo jehličí v koruně poškozeného stromu se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.

Jak uvádí Petr Fabiánek z Útvaru ekologie lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., celková defoliace (ztráta jehličí a listů) u jehličnatých a listnatých porostů má v posledních deseti letech v České republice velmi mírně stoupající trend. Ten je částečně podobný s některými okolními zeměmi. V porovnání s celoevropským vývojem je v posledních deseti letech trend u listnáčů velmi podobný, ale u jehličnanů je odlišný. Významné rozdíly jsou v úrovních defoliace u jednotlivých zemí, v tomto srovnání zaujímá Česká republika jednu z nejhorších pozic.

Sumární údaje o defoliaci lesních dřevin za větší územní celek jsou výrazně ovlivněny nejenom přírodními podmínkami a průběhem klimatických faktorů (především srážek a teploty), resp. jejich excesy, ale samozřejmě také věkovou a druhovou skladbou lesních porostů na daném hodnoceném území. Relativně vysoké zastoupení smrku ztepilého (52 %) v lesích České republiky, který má zvýšenou citlivost vůči znečištění ovzduší v porovnání s ostatními druhy, má vliv na poměrně vysoké sumární hodnoty defoliace oproti ostatním evropským zemím.

„Výsledky z posledních let opět prokazují rozhodující vliv jehličnanů na celkovou průměrnou úroveň defoliace v České republice. V porovnání s evropským průměrem je v České republice zastoupení vyšších tříd defoliace na úkor nižších tříd vyšší u kategorie jehličnanů i listnáčů, ale u jehličnanů je právě nejvýraznější. Z jednotlivých druhů je tento rozdíl jednoznačně největší u borovice lesní, kde zastoupení defoliace 26 až 100 procent dosáhlo v evropském průměru hodnoty 14 procent, zatímco v České republice až 82,4 procenta,“ vysvětluje Petr Fabiánek. Jak dodává, u smrku ztepilého a dubu sp.je tento rozdíl menší a u buku lesního je toto zastoupení defoliace v České republice dokonce nižší než v evropkém průměru.

Zastoupení vyšších hodnot defoliace pro jehličnany v České republice v období let 1998 až 2009 je v porovnání s okolními zeměmi jednoznačně na nejvyšší úrovni. Česká republika má tyto hodnoty v průměru přibližně o 20 procent vyšší než Slovensko, o 40 procent vyšší než Německo a o téměř 50 procent vyšší než Rakousko.

Defoliace patří k nejdůležitějším kritériím, které sleduje mezinárodní program ICP Forests („FutMon“) na celkem 306 monitorovacích plochách po celém území ČR v nadmořských výškách od 150 m do 1 100 m. Každým rokem je hodnoceno 12 až 14 tisíc stromů reprezentujících 28 druhů lesních dřevin.

Zdroj: P. Fabiánek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.