LES
AKTUÁLNĚ

V současné době se do popředí lesnického zájmu dostává zpracování těžebních zbytků – především jejich energetické využití. Je hned několik důvodů proč dřevní štěpku využívat, kromě bezprostředního ekonomického profitu pro vlastníky lesů je to fakt, že Česká republika se zavázala, že do roku 2020 bude 13 % využité energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Experti z České zemědělské univerzity v Praze a z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. se však obávají, zda tímto způsobem nebude lesní půda ochuzována o důležité živiny a nebude tak postupně docházet k její degradaci. Proto se vědci rozhodli definovat a kvantifikovat možné přínosy i případná rizika odvozu zbytků po těžbě dřeva.

Celý výzkum probíhá na modelovém území Městských lesů Doksy, s. r. o., pro hodnocení vlivu přípravy půdy a zpracování těžebních zbytků byly vybrány 3 lokality, dvě lokality se nacházejí na souboru lesních typů (SLT) 0M – chudý bor (Querceto)-Pinetum oligotrophicum, třetí se nachází v příznivějších stanovištních podmínkách SLT 2K – kyselá buková doubrava (Fageto-Quercetum acidophilumv). Všechny tři plochy byly založeny na rovině, přecházející v mírný svah a půdním typem je podzol arenický. Po vytěžení čistě borových porostů a odvozu vytěženého dříví byly na pokusných plochách založeny čtyři varianty pokusu:

• těžební zbytky byly spáleny a vzniklý popel ponechán na místě
• těžební zbytky byly odvezeny (energetické využití dřevní štěpky)
• klest byl nahrnut do valů
• těžební zbytky byly rozštěpkovány a rozptýleny po pokusné ploše

U všech variant pokusu byla provedena celoplošná příprava půdy naoráním, tedy způsobem běžně používaným při obnově borových porostů na chudých stanovištích. Všechny plochy byly zalesněny borovicí lesní a dubem a oploceny tak, aby se vyloučil vliv zvěře.

Na výzkumných plochách jsou sledovány růstové parametry sazenic, klimatické podmínky (teplota, vlhkost), chemismus a biologická aktivita půdy, respektive substrátu, do kterého se zalesňuje. V tomto příspěvku se vědci zaměřili na chemismus svrchní minerální vrstvy půdy do 30 cm. Ve vzorcích ze tří horizontů – 0 až 10 cm, 10 až 20 cm, 20 až 30 cm analyzovali:

• obsah oxidovatelného uhlíku, obsah humusu a obsah celkového dusíku
• půdní reakcí aktivní a výměnnou a výměnou aciditu
• základní charakteristiky sorpčního komplexu (obsah bází, hydrolytickou aciditu, kationtovou výměnnou aciditu a nasycení sorpčního komplexu bázemi)
• obsah přístupných živin (P, K, Ca, Mg)

Po tom, co vědci statisticky vyhodnotili předběžné výsledky, je jasné, že významnou roli hraje poměrně hluboká příprava půdy naoráním (dochází k promíchání půdy z různých vrstev) a všeobecně vysoká heterogenita půdního prostředí, výsledky sice potvrdily vliv provedených opatřeních na svrchní vrstvu půdy (0 až 10 cm), ale směrem do větší hloubky se rozdíly významně snižovaly a jsou statisticky neprůkazné.

Relativně malé rozdíly mezi jednotlivými variantami pokusu souvisí i s faktem, že větší dekompozice ponechané organické hmoty a uvolnění živin poutaných v ní se začne projevovat až v následujících letech. Proto vědci chtějí i nadále sledovat půdní vlastnosti i odrůstání a vitalitu výsadeb, vliv odstranění či ponechání těžebních zbytků, ale do budoucna plánují odběry tak, aby podchytili i prostorovou variabilitu prostředí.

Autoři vědeckého článku: J. Remeš, L. Bílek, M. Fulín

Článek ke stažení zde: 

Připravila Redakce lesaktualne.cz