LES
AKTUÁLNĚ

Krušné hory jsou jednou z oblastí s historicky největším zatížením imisemi. Při obnově postižených lokalit zde bylo využito tzv. porostů náhradních dřevin. Těchto porostů je zde dnes ca 41 tis. ha (ca 36 % lesní půdy). V rámci porostů náhradních dřevin tvoří největší podíl porosty břízy (Betula sp.) a smrku pichlavého (Picea pungens Engelm.) nebo směsi těchto dvou dřevin. Třetí nejvíce rozšířenou náhradní dřevinou v Krušných horách je modřín opadavý (Larix decidua Mill.) s více jak 6,5 tis. hektary.

Modřín je zde v 6. (smrko-bukovém) vegetačním stupni považován za cílovou dřevinu a v 7. (buko-smrkovém) vegetačním stupni za dřevinu přecházející z cílové na náhradní. Tyto porosty tak nejsou na rozdíl od jiných náhradních dřevin navrhovány k přeměnám, a proto je třeba věnovat náležitou pozornost jejich výchově.

V souvislosti s obhospodařováním náhradních porostů se vynořují nové otázky:

• Je možné využít nadzemní biomasu odstraňovanou při výchovných zásazích pro výrobu štěpky?

• Jaký je vliv odstraňování biomasy na bilanci živin v těchto historicky silně poškozených lesních ekosystémech?

Dlouhodobý experiment s výchovou modřínu probíhal na lokalitě Kalek v Krušných horách a byl zaměřen převážně na kvantifikaci nadzemní biomasy náhradních porostů modřínu a na stanovení množství hlavních živin v této biomase. Výsledky ukázaly, že v nadzemní biomase 20letého doposud nevychovávaného náhradního porostu modřínu je akumulováno o 24 až 27 % více sledovaných živin než v porostu, kde  bylo výchovou odstraněno 53 % počtu stromů. V nadzemní biomase nevychovaného porostu je na 1 hektar poutáno celkem 307 kg dusíku, 21 kg fosforu, 136 kg draslíku, 122 kg vápníku a 53 kg hořčíku.

Výchova spojená s odstraňováním nadzemní biomasy z porostů tak může vést ke ztrátám živin. Zejména v lokalitách poškozovaných kyselými depozicemi může být využívání biomasy celých stromů pro štěpkování spojeno s následným deficitem vápníku a hořčíku, protože tyto živiny zde vykazují nízkou koncentraci v lesní půdě. Výchovné zásahy však na druhou stranu podporují rychlejší růst ponechaných stromů a tím i akumulaci sušiny a živin v nadzemní biomase.

Na základě získaných výsledků lze v podmínkách historicky silně poškozovaných lesních ekosystémů Krušných hor doporučit při výchovných zásazích k následnému štěpkování pouze biomasu kmene modřínu. Ostatní části nadzemní biomasy (zejména jehličí a větve) by měly být v porostech ponechávány k následné dekompozici.

více na: http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/33921.pdf

Zdroj: J. Novák, M. Slodičák, D. Dušek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno