LES
AKTUÁLNĚ

Zima je pro všechny živé tvory nejtěžším obdobím v roce. Nízké teploty vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem, zasněžený terén znamená horší prostupnost a to vše spolu s dalšími problémy zimy vyvolává u zvířete zvýšenou potřebu energie, kterou musí získat z omezené potravní nabídky. Co sypat ptáčkům do krmítka a jak spolupracovat s myslivci na přikrmování zvěře, radí Český svaz ochránců přírody. Myslivci ale upozorňují: Nikdy nepřikrmujte zvěř sami, může to pro ni mít fatální následky!  

Značné množství našich ptáků se běžně živí živočišnou potravou. Pokud nemrzne, můžeme volit pro přikrmování potravu, která se podobá té jejich přirozené, např. hmyzožravé ptáky je možné přikrmovat hmyzem zakoupeným v rybářských nebo specializovaných prodejnách (firma Podstufka). Celou zimu však z finančních i praktických důvodů hmyzem krmit nelze (zmrzl by). Ptáci, kteří v našich podmínkách přečkávají zimu, dokážou v zimě přijímat alternativní potravu. Jsou to zejména:

semena – především slunečnice, drcený oves, len, proso, semínka trav a bodláků  přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Semena rostlin svou energetickou hodnotou nejvíce podobají přirozené potravě ptáků, ovesné vločky, krupice, hrubá mouka zapražená na tuku, jemně nastrouhaný tuk,
zadina – odpad vznikající při úpravě obilí (možno získat od zemědělských podniků většinou zdarma (vhodné pro zrnožravé ptactvo),
ovoce a bobule (jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy),
tukové směsi – získáme je vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny (např. slunečnice) nebo ovesnými vločkami, krupicí, hrubou sojovou moukou, ale i strouhankou (vyvarujte se strouhanky z tukového pečiva, které se rychle kazí a žlukne). Směs pak za tepla plníme do různých k zavěšení vhodných nádob, ze kterých je ptáci postupně zespodu uzobávají.
syrového loje či sádla – ty lze vyvěšovat namísto tukových směsí, převážně pro sýkory.
Nezávadné kuchyňské odpadky jsou také vhodným krmivem, protože v takové době ptactvo neodmítne skoro žádnou potravu,
malé kousky libového masa  –  k rychlému nakrmení strak, sojek, ale také např. strakapoudů a sýkor (mohou být i na okenní římse, kam již ptáci chodí)
ptáci velmi uvítají nezamrzlou vodu (jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání).

U předkládané potravy je však nutno dbát na stravitelnost (ne slupky od brambor nebo pomerančů) dále jsou nevhodné kořeněné, nadměrně solené zbytky nebo zbytky obsahující ocet nebo alkohol. Pozor na krmení suchými těstovinami, které v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých druhů, dále pozor na chleba, uzeniny, slané a kořeněné potraviny a kynuté výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Zásadně nedáváme ptákům krmiva zkažená, hnijící nebo napadená skladištními roztoči (ale naopak potraviny napadené hmyzím škůdcem jsou pro ptactvo atraktivní právě pro obsah hmyzu).

Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí.

Kdy začít s krmením?

S krmením lze začít již začátkem listopadu. Krmivo je třeba rozdělovat pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat je možno až do konce března.

Podrobnou tabulku s návodem, co kterému druhu ptáků je doporučeno sypat do krmítka, najdete na stránkách Českého svazu ochránců přírody Vlašim, zde  

Přikrmování zvěře

Dnešní krajina v zimních měsících neposkytuje zvěři dostatek potravních možností a v tomto období zvěř často kvalitativně, ale mnohdy i kvantitativně hladoví. Má-li zvěř v našich klimatických podmínkách zdárně přežít zimní období, potřebuje si na podzim vytvořit dostatečné zásoby tuku. K tomu má ale omezené možnosti, a proto je nutné ji během podzimního a zimního období přikrmovat. Přitom je třeba zohlednit její nároky na kvalitu výživy a přizpůsobit jim výběr používaných krmiv.

O zvěř se starají především myslivci, takže rozhodnete-li se jim v tom pomoci, rozhodně se spojte s místním mysliveckým hospodářem a prokonzultujte váš záměr již v létě.

K přikrmování zvěře existuje celá řada možností, proto jmenujme jen některé. A to vždy za dodržování zásady, že krmivo musí být nezávadné (tedy neplesnivé apod.):

Seno, letnina – usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů (dubu, lípy, vrby, osiky, maliníku, kopřivy apod.) obsahují výživné látky a především odstraňují pocit hladu a zlepšují průchodnost natrávené potravy spárkaté zvěře.
Ohryzané větve – pro zajíce a králíky využijme např. větve ovocných stromů, které jsme odstraňovali při zimním průklestu.
Semena – žaludy, kaštany, bukvice obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky pro život zvěře. Semena je dobré podávat před začátkem zimního přikrmovacího období či na jeho začátku.
Dužnatá krmiva – jablka, hrušky, mrkev, jeřabiny, brambory, krmná řepa a siláž jsou hlavně zdrojem vitamínů a tekutin.
Suché neplesnivé pečivo a chléb – je možné nabídnout, ale mělo by být pouze doplňkem.

Počátek krmení je vhodné datovat do podzimních měsíců. Na jaře se krmná místa a krmelce čistí od zbytků krmiva a trusu a dezinfikují se, aby se nestaly zdrojem nákaz a byly připraveny na další rok. Od půli jara až do podzimu zvěř nepřikrmujeme, neboť má dostatek potravy v přírodě.

Zdroj: Český svaz ochránců přírody Vlašim

Ilustrační foto: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_tini