ČSO otevřela na Mostecku největší ptačí park. Střimickou výsypku plánuje změnit na pestrou krajinu.

27.6.2025   Aktuality, Lesnictví

Česká společnost ornitologická (ČSO) 19. červa slavnostně otevřela ptačí park Střimická výsypka a nový návštěvnický okruh. Park je již sedmým, a se svou rozlohou 251 hektarů i největším, ptačím parkem ČSO. Nachází se na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Výsypka prošla v minulosti rekultivací, ale bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO tu postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého.

Rozlehlé pozemky Střimické výsypky získala ČSO do vlastnictví koncem minulého roku. Při slavnostním otevření ČSO představila nový návštěvnický okruh s pěti naučnými tabulemi v jihozápadní části parku.

„Ty seznamují návštěvníky s ptáky a dalšími živočichy i rostlinami severočeských výsypek, představují plány do budoucna a informují o historii výsypky a obce Střimice. Hlavním tématem naučného okruhu je obnova přírody v těžbou postižené krajině – obnova bezlesí, mokřadů, pastvin a lesů Střimické výsypky. Další informační cedule návštěvníci naleznou rozmístěné u hlavních přístupových cest do ptačího parku. Najdou na nich přehlednou mapu území a základní informace k ptačímu parku,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Foto: Střimická výsypka, naučná tabule, autor: Ludmila Korešová

Ornitologové získali na výkup pozemků a nastartování projektu 30 milionů korun z evropského Operačního programu Spravedlivá transformace, který cílí na řešení negativních dopadů spojených s ukončením těžby uhlí v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Dalších 5 milionů korun darovali členové a příznivci ČSO.

„Ministerstvo životního prostředí podporuje obnovu krajiny jako klíčový nástroj adaptace na změnu klimatu. Ptačí parky jsou příkladem aktivit ornitologů, kterým není osud naší krajiny a přírody lhostejný. Efektivním způsobem chrání volně žijící ptáky i ostatní druhy rostlin a živočichů.

To, že je zde omezena intenzifikace zemědělského hospodaření a použití chemických prostředků dokazuje, že je kladen velký důraz na obnovu přírodních stanovišť vhodných pro ptáky typické pro dané území i pro celkovou biologickou rozmanitost.

Projekty, jako je Střimická výsypka, ukazují, jak lze spojit vědu, praxi, veřejnou podporu i péči o živé prostředí. Kromě ochrany navíc poskytují i příjemné místo k odpočinku. Proto jsme tento projekt podpořili z Operačního programu Spravedlivá transformace částkou ve výši 30,2 milionu korun,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Mapa: umístění ptačího parku Střimická výsypka; leží severně od města Most a východně od jezera Most

Střimická výsypka je prozatím druhově chudým územím a proměna v ptačí ráj ji teprve čeká.

„Cílem rekultivace, která začala v šedesátých letech, bylo vytvořit hlavně hospodářské lesy a pole. Přírodní rozmanitost krajiny se tehdy vůbec neřešila. Podle toho také nynější výsypka vypadá – většinu území tvoří hustě vysázené stejnověké lesy a asi třetinu území představuje nepříliš úrodná orná půda a zčásti ladem ležící luční porosty. Protože jde však o uměle vytvořené prostředí, můžeme si zde dovolit i rozsáhlé zásahy a na velkých plochách vytvořit cenné biotopy. Je to velká výzva, a máme radost, že jsme dostali možnost se s ní popasovat,“ říká Vermouzek.

Ornitologové již mají konkrétní plány, jak tu vytvořit rozmanitou krajinu, která bude atraktivní pro ptáky i další živočichy. A také pro návštěvníky.

„Ještě letos plánujeme zatravnit chudou ornou půdu pestrou luční směsí, začít s kácením nepůvodních náletových a invazivních dřevin a již jsme zahájili obnovu starého ovocného sadu, jediné zachovalé části obce Střimice, která unikla zničení. V budoucnu chceme obnovit a otevřít stávající periodické i trvalé tůně a vodní plochy na výsypce a plánujeme zavést pastvu velkými kopytníky, která se již osvědčila v dalších ptačích parcích, které spravujeme,“ informuje Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.

Ornitologové věří, že se jim tím podaří zatraktivnit území pro mnoho ptačích druhů, včetně dudka chocholatého, který je symbolem nového ptačího parku.

„Zatím zde ještě nežijí, i když se v okolí vyskytují, ale věříme, že se jim tu během pár let zalíbí. Dudci mají rádi prosvětlené lesy propojené s otevřenou, extenzivně obhospodařovanou krajinou, a právě takovou krajinnou mozaiku chceme na výsypce vytvořit. Zatím jsme pro dudky připravili alespoň hnízdní budky a věříme, že v nich časem zahnízdí,“ říká správce ptačího parku Střimická výsypka Šimon Kronus a dodává: „Kromě dudků samozřejmě chceme přilákat i další ptačí druhy. Na pastvinách s hromádkami kamení by se mohlo dařit bělořitům šedým, lesy se určitě zalíbí žluně šedé, a zvláště chránění krutihlavové obecní se již nyní vyskytují na výsypce ve vysokých počtech.“

Díky mapování ornitologové letos zaznamenali hnízdění některých vzácných druhů. „Prokazatelně tu zahnízdila pěnice vlašská, bramborníček černohlavý i hnědý. Na zdejším mokřadu opět úspěšně vyvedla mláďata čejka chocholatá. Ve zdejších lesích početně hnízdí lindušky lesní a celosvětově ohrožené hrdličky divoké. Pravidelně sem za potravou zalétají luňák hnědý či včelojed lesní,” sděluje Kronus.

Hlavním záměrem ptačích parků je ochrana ptáků a obnova přírodních biotopů, ornitologové nezapomínají ani na návštěvníky, pro které značí návštěvnické okruhy, instalují naučné cedule a staví ptačí pozorovatelny. Nejinak tomu bude i na Střimické výsypce.

„Naším cílem je vytvořit park pro ptáky i lidi. Veřejnosti jsme představili nový návštěvnický okruh a do budoucna zde přibude i ptačí pozorovatelna. Od začátku roku jsme v parku stihli uspořádat několik akcí pro veřejnost a plánujeme další – včetně oblíbených dobrovolnických brigád. Lidé tak budou mít možnost podílet se na rozvoji parku vlastníma rukama,“ dodává Bacílek.

Foto: čejky chocholaté

Další informace

Zdroj: Česká společnost ornitologická

Úvodní foto: zalesněná plocha Střimické výsypky a jeden z mokřadů, archiv ČSO