Chrousti rodu Melolontha

Chroust maďalový

Lesnicky významné jsou v české republice dva druhy chroustů – chroust obecný (Melolontha melolontha L.) a chroust maďalový (Melolontha hippocastani F.). Chroust obecný se až do poloviny minulého století hojně vyskytoval na celém území Čech, Moravy a Slezska s výjimkou podhorských a horských poloh, v důsledku změn obhospodařování

zemědělské půdy, na kterou je ekologicky vázán, došlo v druhé polovině 20. století téměř k jeho vyhubení, v současnosti je přemnožen na Jižní Moravě v okolí Mikulova. Výrazně větší význam a nebezpečí pro lesní porosty představuje chroust maďalový, jež je vázán převážně na lesní biotopy v suchých teplých polohách s písčitou půdou.Chroust maďalový se u nás přemnožuje v několika oblastech – Polabí, Pojizeří, Strážnicko, Valticko.

Oba druhy chroustů mají podobný způsob života. Vývoj chrousta obecného v České republice trvá 3 až 5 let (v teplých oblastech státu 3 roky, na zbytku území 4 roky, ve vyšších polohách 5 let), chroust maďalový má vývoj čtyřletý. Populace chroustů na určitém území, která má opakovaně stejně dlouhý vývoj, se nazývá kmen, na jednom území se muže vyskytovat více kmenů a brouci se tak mohou rojit každý rok.

Páření chrousta maďalového

Brouci se líhnou v půdě již od konce léta a přezimují tam do příštího jara. První dospělci obou druhů se v přírodě objevují v době, kdy průměrné denní teploty vystoupí na 12-13oC, což je obvykle ve třetí dekádě dubna. Hromadné rojení nastává ve dnech, kdy průměrné denní teploty dosáhnou hodnoty 15oC a vyšší, což může být od posledních dnů dubna a vyvrcholení rojení proběhne ve dnech s průměrnou denní teplotou kolem 20oC, což je obvykle v první až třetí dekádě května. Nalétávají na okraje listnatých porostů a během úživného žíru se páří. Jsou aktivní za soumraku a během dne odpočívají na listech a větvičkách. Oplodněné samičky se zralými vajíčky ustávají dočasně v žíru a zalétávají na otevřené plochy ke kladení, kde v půdě ve hloubce až 60 cm kladou vajíčka. Dávají přednost lehkým prohřátým půdám s řídkým půdním krytem. Snůška obsahuje i symbiotické mikroorganismy nezbytné pro trávení celulózy z rostlinných pletiv. Kladení trvá asi 2 dny a značně samičky vyčerpává, proto se po vykladení vracejí zpět a pokračují v žíru. Kladení vajíček se opakuje zpravidla 3x (ale i 4x). Samice naklade celkem cca 50 vajíček. Rojení trvá 4-5 týdnů. Z vajíček se líhnou ponravy prvního stadia, které se nejprve zdržují pohromadě, tak, jak se vylíhly na místě snůšky vajíček, později se však rozlézají. Ponravy prvního stadia se živí jemnými kořínky a humusem. Po přezimování v půdě (v hloubce až 80 cm) se v druhém roce mění na ponravy druhého instaru a po dalším přezimování se ve třetím roce mění na ponravy třetího instaru, které se v témže roce koncem léta v půdě zakuklí a na podzim se líhnou brouci, kteří v půdě přezimují a na jaře čtvrtého roku probíhá rojení.

Pohled do koruny dubu červeného po žíru chroustů

Chrousti a hlavně jejich ponravy patří mezi významné lesní škůdce. Brouci se živí listy většiny listnatých dřevin, z nichž preferují dub, často nalétají i na buk, jeřáb, břízu, z jehličnatých stromů je poškozován hlavně modřín. Žír je obvykle soustředěný na okraje a horní části korun, počáteční prosvětlení korun způsobené žírem může v letech přemnožení vyústit i do úplných holožírů. Zatímco chroust obecný vykonává žír na okrajích porostů, brouci chrousta maďalového žerou po celé ploše porostu. Chrousti a hlavně jejich ponravy způsobují velké problémy i v lesních školkách, sazenice ztrácejí na přírůstu, mění barvu asimilačních orgánů a odumírají části korun. Po vytažení z půdy je na kořenech zjevný žír, menší kořínky chybějí úplně, na hrubších kořenech jsou poškozené povrchové vrstvy. Poškozené sazenice, které přežily žír ponrav, často v následujících letech nepřirůstají a hynou.

V oblastech jejich trvalého výskytu je nutná kontrola výskytu chroustů . Početnost výskytu a průběh rojení brouků se monitoruje pomocí světelných lapačů, hodnotí se počet a poměr jedinců obou pohlaví. Ponravy se kontrolují v půdních sondách v průběhu vegetačního období. Na 1 ha se vykope 2 až 5 sond velikosti 0,5 až 1,0 m2 do hloubky 50 až 100 cm. Za kritické počty, kdy hrozí vážné škody, se považuje 0,5 až 1 ponrava 3. instaru, 1 až 2 ponravy 2. instaru a 2 až 4 ponravy 1. instaru na 1 m2.

Obrana proti chroustům a ponravám je obtížná. Brouci jsou velcí a rojí se v relativně dlouhém období, ponravy žijí skrytě. Teoreticky jsou dobře zasažitelní brouci shromáždění v korunách stromů. K použití jsou registrovány přípravky ze skupiny syntetických pyrethroidů, které se vyznačují širokou účinností proti hmyzu a několikadenním účinkem po aplikaci. Vzhledem k velikosti chroustů je nutné používat maximální povolené dávky. Poněvadž rojení probíhá v období 2-3 týdnů, jeden zásah nemůže zcela chrousty potlačit, ale může snížit početnost dospělců a následně ponrav a omezit tak rozsah škod v následujících letech. Vzhledem k plošnému rozsahu a výšce lesních porostů je potřebná letecká aplikace.

Proti ponravám v současnosti není u nás registrován žádný půdní insekticid. Z biologických metod se u nás i v zahraničí zkoušelo několik způsobů (baktérie, houby, paraziti). Žádný biopreparát proti není u nás registrován.

Určité naděje dává použití některých pěstebních způsobů ochrany. Ukazuje se, že nižší ztráty sazenic jsou na plochách s celoplošnou přípravou půdy před zalesněním a zejména v kulturách založených přirozeným zmlazením.

Mezi přirozené regulátory početnosti chroustích populací náleží hubitelé ponrav, zejména havrani, rackové, krtci a černá zvěř. Uplatňovat se mohou i bakteriální a houbové patogeny, zejména Beauveria bassiana a B. brongniartii, houby rodu Paecilomyces a také entomopatogenní háďátka.

V roce 2011 vylétnou dospělci chrousta maďalového na lokalitách kde proběhlo rojení v roce 2007, tj. na jihovýchodní a jižní Moravě (Strážnicko, Valticko) a dále ve středních Čechách (lesní komplexy mezi Starou Boleslaví, Lysou n.L. a Kostelním Hlavním. V roce 2011 také proběhne rojení chrousta obecného v okolí Mikulova, kde minulé rojení tříletého kmene proběhlo v roce 2008.

Zdroj: J. Holuša, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., pracoviště Frýdek – Místek, P. Kapitola, M. Švestka, R. Modlinger, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.