LES
AKTUÁLNĚ

Lesy v zemích Evropské unie představují významný přírodní zdroj pro rozvoj biohospodářství a zároveň hrají důležitou roli při ochraně biologické rozmanitosti a dosahování klimatických cílů. Lesnický výzkum proto musí poskytovat nejen relevantní údaje, ale i poznatky přímo využitelné při tvorbě politik, plánování manažerských opatření a strategické transformaci sektoru. 

Úloha výzkumu a inovací v lesnictví se tak stává prioritní na národní i evropské úrovni, protože právě vědecká excelence a její cílené zaměření jsou předpokladem udržitelnosti a odolnosti lesů v budoucnosti.

V evropském výzkumném prostoru se připravuje spolufinancované partnerství Forest – Forests and Forests for Sustainable Future, které má představovat jeden z hlavních mechanismů podpory výzkumu a inovací EU v oblasti lesnictví v následujícím období. Partnerství je zaměřeno na mobilizaci výzkumu a inovací podporujících udržitelné lesní biohospodářství, ochranu biologické rozmanitosti a posílení odolnosti lesních ekosystémů v podmínkách klimatické změny. Předpokládá se, že v období 2026–2036 bude prostřednictvím mezinárodních výzev podpořeno přibližně 200–250 výzkumných projektů, přičemž celkový rozpočet partnerství se odhaduje na více než 230 mil. EUR.

Připravená Strategická výzkumná a inovační agenda (SRIA) definuje čtyři hlavní tematické oblasti budoucího lesnického výzkumu na evropské úrovni: (A) odolné lesy, (B) diverzifikované obhospodařování lesů, (C) inovativní lesní produkty a biohospodářství a (D) společenský a řídící rámec transformace sektoru.

Míru souladu národních priorit lesnického výzkumu na Slovensku (SR) a v Česku (ČR) se SRIA připravovaného Evropského partnerství FOREST hodnotili vědci z Národního lesnického centra, Sekce pro vědu a výzkum, ve Zvolenu. Svá zjištění publikovali v článku Priority lesníckeho výskumu na Slovensku a v Česku v kontexte Strategickej výskumnej a inovačnej agendy Partnerstva FOREST, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Jejich závěry a doporučení jsou podnětné i pro Českou republiku.

Foto: lesní cesta s krásnými kvalitními lípami, autor Jan Řezáč

Na začátku si vědci položili tři otázky:

• RQ1: Jaké tematické priority dominují v současném lesnickém výzkumu v ČR a SR?
• RQ2: Do jaké míry jsou tyto priority harmonizovány se SRIA?
• RQ3: Jaká je struktura financování lesnického výzkumu v ČR a SR podle zdrojů a tematických oblastí SRIA?

Systematická analýza dostupných podkladů vývoje lesnického výzkumu v Evropě poukazuje na výraznou tematickou a geografickou nerovnováhu. Ve více než 35 000 identifikovaných zdrojích dominovala témata obhospodařování lesů, biologické rozmanitosti a klimatické změny. Naopak oblasti související s lesnickými technologiemi a lesními produkty byly systematicky zpracovány podstatně méně. Zároveň se ukazuje výrazná geografická nerovnoměrnost, kdy středo- a jihovýchodní Evropa je v databázových zdrojích zastoupena slaběji než severní, západní a středomořská část kontinentu. Tato zjištění ukazují, že informace o struktuře výzkumu nejsou ani tematicky ani regionálně vyvážené.

Foto: přirozená obnova dubu a jedle v oplocence s boční ochranou dospělého porostu, autor Jan Řezáč

V závěru vědci konstatují, že v současném lesnickém výzkumu v ČR a SR dominují zejména témata diverzifikovaného obhospodařování lesů a odolnosti lesů a krajiny, v ČR i téma biohospodářství (RQ1). Priority lesnického výzkumu v ČR a SR jsou ve velké míře sladěny se SRIA (RQ2), což vytváří základ pro zapojení těchto zemí do tematických priorit partnerství FOREST.

Nejsilnější průnik se potvrdil zejména v tématech odolnosti lesů a krajiny, diverzifikace managementu lesů a biohospodářství, zatímco společenské, politické a řídící aspekty zůstávají v obou zemích slaběji zastoupeny, s možnými dopady na pomalejší rozvoj v této oblasti.

Financování lesnického výzkumu (RQ3) má v obou zemích odlišnou strukturu, jelikož ČR disponuje robustnější domácí projektovou základnou a vyšším celkovým objemem financování, zatímco SR vykazuje vyšší podíl financování z evropských zdrojů, což se odráží i v rozdílné projektové a institucionální kapacitě obou zemí.

Foto: mokřad s olší, javorem, dubem zadržuje vodu i v době sucha, autor Jan Řezáč

Výsledky analýzy připravenosti na partnerství FOREST naznačují, že obě země vstupují do partnerství s příznivým tematickým profilem, ne však se stejnou projektovou a finanční kapacitou. ČR má silnější předpoklady pro stabilní projektové zapojení, zatímco SR vykazuje vyšší závislost na evropských zdrojích, ale zároveň i dobrý potenciál pro efektivní účast v mezinárodních konsorciích.

Zaměření tematické struktury v obou zemích zřetelně ukazuje podhodnocení výzkumu v oblasti společenských, politických a řídících aspektů (téma D), čehož důsledkem může být limitovaná báze poznatků a inovací v této oblasti.

V SR je potřeba posílit stabilní národní výzkumnou kapacitu a diverzifikovat financování mimo dominantní evropské zdroje. V ČR je vhodné cíleně podpořit méně zastoupená témata, zejména biohospodářství a společenské aspekty lesnictví, a zároveň posílit zapojení do projektů s vyšší mírou koordinace. Pro obě země je důležité systematičtěji rozvíjet výzkum v oblasti řízení, politik a inovačních ekosystémů, který je v současnosti spíše okrajový, ale klíčový pro provádění strategických cílů.

Foto: jeřáb břek je poměrnou vzácnou příměsí našich lesů, autor Jan Řezáč

Pro země jako ČR a SR může účast v partnerství přispět ke sdílení prostředků na výzkum v oblasti prioritních témat strategických dokumentů, lepšímu sladění národních výzkumných aktivit s evropskými cíli a zároveň podpořit zapojení výzkumných organizací do společných projektů v tématech dominujících současnému zaměření národního výzkumu, jako jsou inovativní přístupy k managementu lesů, adaptace na klimatickou změnu, ochrana biologické rozmanitosti a udržitelného využívání lesních zdrojů.

Možnost plnohodnotně využít těchto příležitostí je však úzce spojena s výzkumnou kapacitou a dostupností finančních zdrojů. Nižší úroveň financování výzkumu může mít nepříznivý vliv na viditelnost výzkumného prostředí v ČR a SR a může souviset i s nižší mírou účasti organizací z těchto zemí v projektech HE/H2020.

Strategické výzkumné agendy jsou často formovány v prostředí, kde mají výraznější vliv země s vyšší výzkumnou kapacitou a silnějším zastoupením v rámcových programech Evropské unie (EC 2025). Mezi země s nejvyšší mírou účasti v projektech HE/H2020 patří Německo, Španělsko, Itálie, Francie a Nizozemsko.

Výzkumné priority a tematické směřování evropských iniciativ tak mohou částečně odrážet specializaci a výzkumné tradice těchto zemí (EC 2026). Určité riziko tematické a regionální nerovnováhy může existovat i v kontextu připravovaného partnerství FOREST.

Výraznější zastoupení lesnický výzkum financujících organizací a subjektů lesnického výzkumu ze západní a severní Evropy může ovlivnit i tematické směřování budoucích výzev, neboť výzkumné priority často reflektují kapacity a výzkumné tradice zemí s dominantnějším zastoupením ve strategických iniciativách.

Výsledky analýzy poukazují na význam aktivního zapojení výzkumných organizací ze střední Evropy do evropských výzkumných iniciativ v oblasti lesnictví, neboť zdroje EU představují značný podíl na financování lesnického výzkumu.

Foto: mrtvé dřevo poskytuje domov mnoha organismům a zvyšuje biodiverzitu lesů, autor Jan Řezáč

Článek „Priority lesníckeho výskumu na Slovensku a v Česku v kontexte Strategickej výskumnej a inovačnej agendy Partnerstva FOREST“ je ke stažení zde.

Autoři článku: Zuzana Sarvašová, Jan Válovčan, Rastislav Raši; Národní lesnické centrum, Sekce pro vědu a výzkum, Zvolen; e-mail: jan.valovcan@nlcsk.org

Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

Úvodní foto: včasné zalesnění svahů pestrou směsí dřevin brání erozi, autor Jan Řezáč