V Podyjí roste třetina českých orchidejí
Botanici napočítali v národním parku 17 druhů orchidejí. Přežít jim zde pomáhají dobré podmínky i mikroskopické houby. Orchideje jsou opředeny mnoha mýty. Různé části jejich rostlinek se kdysi užívaly jako prostředek pro získání lásky i zapuzení nevhodného nápadníka, na podporu mužské potence, k přivolání bohatství a úspěchu sobě i k jeho zaplašení neoblíbenému sousedovi. V Podyjí jich nyní roste hned 15 druhů. Další dva botanici v Podyjí nalézali ještě v druhé polovině minulého století. Tak bohatých území je v republice jen několik. Na většině území Česka je nepotkáme vůbec, nebo jen velmi zřídka. Většina orchidejí z rodu vstavačovitých je proto zařazena do Červené knihy ohrožených druhů České republiky.
Podyjské orchideje nemají tak veliké a nápadné květy, jako tropické druhy, které známe z květinářství, i tak však v trávníku či lesním podrostu září jako klenot. Orchideje jsou poměrně citlivé druhy náročné na teplo. První proto rozkvétají v Podyjí až koncem dubna. Skutečným orchidejovým měsícem je však květen – to můžeme v přírodě zastihnout v květu většinu z podyjských druhů vstavačovitých.
Za množství legend spjatých s orchidejemi je možná odpovědné jejich obtížné až nemožné pěstování. Většina podyjských druhů totiž k rozmnožování potřebuje spolupráci s mikroskopickými houbami. Jedná se o vzájemně výhodnou spolupráci. Houba pomáhá rostlině vstřebávat vodu a minerální látky z půdy. Rostlina na oplátku dodává organické látky, které není houba schopna si samostatně vytvořit.
Semena orchidejí bývají velmi drobounká. Často jsou jich v jedné tobolce i milióny. To usnadňuje jejich šíření větrem na veliké vzdálenosti. Je to ovšem velká nevýhoda při klíčení nové rostlinky. Klíčící semeno orchideje často již po několika hodinách nebo dokonce minutách hyne, pokud kořínek není infikován správným druhem houby. Stejně tak dospělá orchidej dokáže přežít pouze v půdě, která je dostatečně „zamořena“ spolupracujícími houbami.
Houby jsou velmi citlivé na složení půdy. I nepatrná změna kyselosti či obsahu živin je dokáže zahubit. Proto je přenesení orchidejí do zahrad tak obtížné a jejich pěstování patří k prubířským kamenům zahradnického umění. Mnohé naše orchideje na to doplatily. Řada lokalit byla zničena opakovaným vyrýváním rostlin při neúspěšných snahách o jejich umělé pěstování.
Podyjí vděčí za zachovalou pestrost světa orchidejí zejména složitému a nepřístupnému terénu. Ale také různorodým podmínkám, které umožňují život rostlin s velmi rozmanitými nároky.
V národním parku Podyjí mohou lidé vidět minimálně třetinu všech českých druhů orchidejí. Jejich exotická krása je však velmi zranitelná. Orchideje se obtížně přesazují i uchovávají v herbářích. O to snazší ovšem je zachytit jejich různorodé květy objektivem fotoaparátu. Věřme, že v podyjské přírodě bude ještě dlouho co fotografovat.
Zdroj: http://www.nppodyji.cz/, 10. října 2011
