japonský topol
administrator Personál zeptal se před 8 roky
dobrý den,
chtěla bych vědět, zda se tzv. japonský topol, což bude nejspíš kříženec evropského topolu černého (Populus nigra) a středoasijského topolu maximowiczova (Populus maximowiczii) rozmnožuje kromě vegetativního množení i generativně a zda je tedy třeba se obávat invazivního generativního šíření, pokud by nedošlo ke včasnému zkácení rozšířených plantáží tohoto topolu.
(intenzita vegetativního množení a náročnost vrácení těchto půd k zemědělskému využití je mi známa)
Děkuji. S pozdravem H. Kučerová
administrator Personál odpověděl před 8 roky
Dobrý den,
Hybridní klony tzv. japonských topolů (nesprávné označení – jde o hybridy vzniklé křížením evropského domácího druhu topolu černého a asijského topolu maximowiczova) jsou určeny k pěstování na biomasu. To představuje rychlý nárůst dřevní hmoty v prvních letech po výsadbě. Tím je stanovena i krátká doba obmýtí, která vylučuje dosažení generativní fáze růstu. Doporučení doby obmýtí se řídí podle schopnosti jednotlivých klonů udržet si rychlý růst.
Nepředpokládá se, že by se tyto klony pěstovaly do doby, kdy jsou schopny se generativně množit. Ze své podstaty jsou toho samozřejmě schopné. Jelikož se jednotlivé druhy topolů mezi sebou snadno kříží, mohlo by dojít i k jejich spontánní přirozené hybridizaci. Tato závisí na synchronizaci doby kvetení jednotlivých druhů a klonů. Podle Lesního zákona a Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) není přípustná výsadba tohoto materiálu na lesní půdu z důvodů zabránění šíření nepůvodních organismů v našich podmínkách. Mimoto by tyto druhy topolů na lesní půdě většinou neprosperovaly, protože mají odlišné nároky na životní podmínky (např. špatnou snášenlivost kyselosti půdy).
Není ani žádoucí, aby přetrvávaly zanedbané plantáže těchto klonů na zemědělské půdě. Při plantážovém pěstování topolů v žádném případě nepřechází po jeho ukončení orná půda do režimu lesních porostů. Je tedy nutno vrátit plochu po ukončení její využitelnosti a životnosti (cca 25 let) k pěstování polních plodin.
dotaz zodpověděla: Ing. J. Kyseláková, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Útvar reprodukčních zdrojů – Výzkumná stanice Kunovice
Dobrý den,
Pohlavní dospělost topolu (čili schopnost kvést) nastává ve věku 8-10 let. Při plantážovém způsobu pěstování však nedochází k reprodukci semeny pro rychlejší obmýtí porostu, i proto že výsadba plantáží se provádí jednopohlavními řízky určitého klonu.
dotaz zodpověděla: Ing. J. Kyseláková, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Útvar reprodukčních zdrojů – Výzkumná stanice Kunovice
