Průzkum potvrdil přežití vzácných mlžů v náhonu Bečvy
AOPK ČR zajišťuje na základě úkolu MŽP podrobný průzkum živočichů v otravou zasaženém úseku Bečvy a navazujících přítocích. Průzkum ryb a bentosu zadala Ústavu biologie obratlovců Brno, další průzkumy realizují přímo experti AOPK ČR.
Bečva a zejména její náhony patří na Moravě k největším lokalitám s výskytem celoevropsky významného mlže velevruba tupého (Unio crassus). V některých náhonech byly zjištěny i početnosti přesahující několik stovek jedinců na 1 m2. Dva ze čtyř náhonů leží v úseku Bečvy, který byl postižen otravou kyanidem. AOPK ČR zatím provedla monitoring v jednom z nich – v náhonu Strhanec mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Přítok vody z Bečvy do náhonu byl v průběhu otravy přerušen, proto se předpokládalo, že populace tohoto druhu přežila. Následný monitoring skutečně prokázal, že populace velevruba ani jiných mlžů (například pouhé 2 mm velké a velmi vzácné hrachovky nepatrné (Pisidium moitessierianum) a h. říční (P. amnicum) nebyly nijak dotčeny. Překvapivým zjištěním byl nález několika živých velevrubů tupých a škeblí říčních i v Bečvě nad jezem v Lipníku nad Bečvou. Zdá se tak, že minimálně část mlžů přežila i v té části toku, která byla otravou zasažena.
„To, zda budou velevrubi a škeble říční v Bečvě žít i v budoucnu, ale závisí na přežití rybí obsádky. Velcí mlži čeledi Unionidae (škeble, velevrubi) totiž potřebují v larvální fázi ke svému úspěšnému vývoji i ryby. Jak bude vývoj jejich populací v dalších letech probíhat, bude tedy záviset i na rychlosti obnovy rybí obsádky,“ vysvětluje Luboš Beran z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Hodnotící zprávu o aktuálním stavu organismů v Bečvě dokončíme v prosinci. Vedle toho jsme zadali přípravu návrhu opatření, která by podpořila rychlejší oživení zasaženého úseku Bečvy, tento návrh bude dokončen v pololetí příštího roku. Na průzkumech i přípravě dalších kroků AOPK ČR spolupracuje s Českým rybářským svazem a Povodím Moravy s.p.,“ dodává Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR.
Velevrub tupý je cca 5-8 cm velký mlž příbuzný známějším škeblím. V minulosti byl naším nejběžnějším velkým mlžem a v 19. století byl používán i ke krmení hospodářských zvířat. Znečištění a vodohospodářské úpravy způsobily, že se z něj stal jeden z nejvíce ohrožených evropských měkkýšů. V ČR v současnosti existuje kolem 10 lokalit s početnějšími populacemi, z nichž na některých dochází stále k úbytku. O to důležitější jsou pro přežití tohoto druhu u nás náhony Bečvy i její tok.
Foto: Velevrub tupý z náhonu Strhanec při jednom z předchozích monitoringů v roce 2012, autor Luboš Beran