LES
AKTUÁLNĚ

Jednou z velkých výzev 21. století je hospodaření s vodou. Kvůli klimatickým změnám se s ní budou muset naučit šetrněji zacházet i Češi. Problémy s úbytkem podzemních vod a srážek se řeší na nejvyšší politické úrovni a jednou z možností, jak snížit negativní dopady klimatických změn na společnost a životní prostředí, se stanou technologické inovace.

Řada projektů se řeší za státní podpory prostřednictvím Technologické agentury ČR.

„Musíme si uvědomit, že Česká republika leží na jednom z hlavních evropských rozvodí, což může v kombinaci se změnami klimatu ohrožovat kvalitu života. Z toho důvodu dlouhodobě podporujeme projekty, zabývající se současnými potřebami citlivého nakládání s vodou jakožto strategickou surovinou,” přibližuje Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR). Pro Českou republiku, z níž řeky všechnu vodu odvádějí do moří, je zcela zásadní zásoba podzemních vod. Ta ovšem silně závisí na srážkových podmínkách a v důsledku klimatických změn, kdy méně prší a během zimních období nenapadne dost sněhu, se snižuje. Do budoucna proto bude důležité umět stav podzemních vod co nejpřesněji analyzovat a také predikovat dynamický vývoj zásob.
Na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií vzniká pro tyto účely informační systém ZAVOD, který má sdružovat relevantní data a vytvářet podklady pro hodnocení stavu zásob podzemní vody a trendů jejich vývoje.

Informační systém dokáže vyhodnocovat aktuální i historická data a nabízet modelové scénáře. Uživatelé budou schopni zjistit, jaký dopad bude mít pokles srážek, změna jejich rozložení nebo zvýšení odběrů, na hladiny podzemních vod. „Aplikace nabídne vysoce relevantní údaje, protože se snažíme co nejúplněji postihnout interakce mezi množstvím vody do hydrogeologické struktury vstupujícím, aktuálně zadržovaném i vystupujícím,” uvádí doc. Ing. Jan Šembera, Ph.D. z Technické univerzity v Liberci. Vedle akademiků se na projektu podpořeném ze státního rozpočtu částkou 9,5 milionu korun podílejí soukromé společnosti AQUATEST a GEO-TOOLS. Všichni zúčastnění věří, že pravidelné doplňování a vyhodnocování dat s predikcemi dalšího vývoje a porovnávání těchto predikcí s naměřenými daty umožní pochopení dynamického oběhu vody a dlouhodobou optimalizaci využití zásob podzemních vod.

Bez povšimnutí nezůstávají ani odpadní vody. Podle OSN se totiž až 80 procent odpadních vod, které společnosti vyprodukují, vrací zpátky do ekosystému bez úpravy.

Že je čištění vody pro obce nebo podniky příliš finančně náročné si uvědomují výzkumníci z Technické univerzity v Liberci, Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, kteří spojili síly s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a společností AQUATEST a pracují na nízkonákladových systémech čištění vody. „V rámci tohoto projektu je vyvíjen nový anaerobně sorpční biofiltr, který se stane součástí konstruovaných mokřadů pro čištění speciálních typů vod (průsakových, skládkových, důlních a zemědělských), kontaminovaných různými rizikovými látkami. Technologie je navrhována jako nízkonákladová a využitelná zejména pro lokality bez inženýrských infrastruktur,” říká za Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy RNDr. Pavel Novák Ph.D.

I přesto, že poslední měsíce byly na srážky velmi skoupé, Česká republika prozatím žádné krizové scénáře připravovat nemusí. I tak je ale potřeba myslet na to, že podzemních vod ubývá. To může v budoucnu znamenat problémy s dodávkami především v malých obcích, kde často není dostatečně řešeno zásobování vodou pro případ mimořádných situací. Část obcí spoléhá na místní zdroje, jejichž stav je ale většinou neuspokojivý a nezaručuje možnost dostatku vody potřebné kvality. Jakost pitné  vody z malých vodních zdrojů je podle údajů Státního zdravotního ústavu dlouhodobě horší než z velkých vodárenských sítí.
„Management malých vodních zdrojů má svá specifika a současná legislativní, technická i právní řešení většinou odrážejí situaci velkých distribučních sítí. Drobné vodárenské firmy a vedení malých obcí proto mají pro nápravu situace jen omezené technické, znalostní i finanční možnosti. Pomoci jim má certifikovaná metodika Komplexní řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací zaměřená na průzkum, výstavbu a údržbu vodních
zdrojů,” říká RNDr. Josef Vojtěch Datel, Ph.D. z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který ji připravil ve spolupráci se společností GEOtest. Technologická agentura jejich aktivity, certifikované ministerstvem zemědělství, podpořila ze státního rozpočtu částkou 7,6 milionů korun. Metodika je oceňována nejen kvůli rostoucímu vlivu klimatických změn, ale také napětí ve světě a využití v případě kriminálních a teroristických útoků, vzniku ekologických havárií a podobně.

„Do těchto a podobných projektů investuje Česká republika desítky milionů korun. Jsme přesvědčeni, že jejich výsledky budou prospěšné nejen v tuzemsku, ale mnohé mají potenciál prosadit se i v zahraničí a zlepšit tak kvalitu života lidí v mnoha místech světa, která už dnes trpí nedostatkem vody”, uzavírá předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.

Celé znění tiskové zprávy je k dispozici zde: https://www.tacr.cz/dokums_raw/Tiskove_zpravy/190109_TZ_nedostatek_srazek.pdf

Ilustrační foto: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_blasbike