LES
AKTUÁLNĚ

Vodohospodářská funkce v ochraně zdrojů pitné vody a v ochraně pramenných oblastí patří k nejdůležitějším environmentálním funkcím lesa v kulturní krajině. Téměř 60 % pitné vody v ČR je získáváno úpravou z povrchových zdrojů, tedy vodních toků nebo vodních nádrží. Lesy vodohospodářsky důležité, ve kterých je tato funkce výlučnou, prvořadou či rovnocennou funkci produkční, zaujímají v ČR 27,6 % plochy lesů. Z toho v ochranných pásmech vodních zdrojů se nachází téměř 11 % lesní plochy v ČR. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

Podle těchto funkčních skupin se diferencují účelová funkční opatření a případně i omezují některé lesohospodářské postupy. V maximálně možné míře se uplatňují hlediska souběhu funkce produkční s funkcí vodohospodářskou.

V povodích vodárenských nádrží rozlišujeme:

– plochu I. ochranného pásma vodních zdrojů;

– ostatní plochu povodí nádrže.

V případě zdrojů vod podzemních a odběrů z toků se rozlišuje:

– plocha I. ochranného pásma vodních zdrojů;

– plocha II. ochranného pásma vodních zdrojů.

Funkční opatření pro I. Ochranná pásma vodních zdrojů. Při rozhodování vodohospodářského orgánu o vymezení hranic I. ochranného pásma je přihlíženo nejen k hlediskům ochran vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje, ale také k možnostem funkčního obhospodařování lesa. Bude uplatňován hospodářský způsob podrostní (nebo výběrný) a od vzdálenosti 50 m od zdroje lze použít i způsob násečný. Holé seče s následnou umělou obnovou převážně jehličnatých dřevin budou omezeny na případy zabuřenělých a rozvolněných porostů. Mechanická příprava půdy do 50 m od břehu vodní nádrže bude používána jen jamková nebo plošková. Pouze ve větší vzdálenosti, nehrozí-li potenciální zesílená eroze půdy, se připouští příprava pruhová po vrstevnici. Při obnově lesa je preferována přirozená obnova. Při péči o kultury, při výchovných zásazích a těžbách je nezbytné zajistit, aby se organická hmota nedostávala do nádrže nebo toků.

Konstrukci lesních cest je nutné zajistit tak, aby její nosné vrstvy nebyly odnášeny vodou a aby voda z koruny ani z příkopů nevtékala do I. ochranného pásma vodních zdrojů, ale byla včas rozptýlena do porostů k infi ltraci. V I. ochranném pásmu vodních zdrojů se uplatňují přísná opatření proti narušení půdy a proti znečištění lesního prostředí i vody nežádoucími látkami. Je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. V přibližování dříví se preferují lanovky, lanové systémy či koně. S obnovou lesa je nutno postupovat od vodního zdroje směrem proti svahu. Jednotlivé činnosti blíže defi nuje orgán státní správy v rozhodnutí o stanovení ochranných pásem.

Lesy v povodích a ochranných pásmech vodních zdrojů Cílem zabezpečování veřejného zájmu o kvalitní pitnou vodu je zachovat a podle potřeby zlepšovat vodohospodářskou funkci lesa:

-na ploše povodí vodárenských nádrží;

– na ploše ochranných pásem vodních zdrojů a odběrných míst vody z vodárenských toků.

Cílem je především ochrana jakosti pitné vody a ochrana vodního režimu na přítocích do nádrží. Lesnická funkční opatření je žádoucí aplikovat v lesích příslušného povodí diferencovaně, a to tam, kde mají smysl a přinášejí významný vodohospodářský efekt. Opatřeními lesního hospodářství se mohou ovlivňovat různé části povodí rozdílným způsobem i rozdílnou intenzitou. Zájmové území se proto rozčleňuje na funkční skupiny lesních porostů, které se řadí již při tvorbě LHP do samostatných hospodářských souborů.

Funkční opatření pro ostatní plochu povodí vodárenských nádrží a pro II. ochranná pásma vodních zdrojů Pozemky se k diferenciaci funkčních hospodářských opatření rozčlení na tyto funkční skupiny:

a) skupina s funkcí vodoochrannou – pásy podél obou břehů erozně účinných toků, o šířce 30–150 m. Omezující opatření jsou shodná s I. ochranným pásmem vodních zdrojů. Nezbytné jsou pravidelné kontroly průtočnosti koryt toků a stavu břehů, mimořádné kontroly po těžbách a po kalamitách. Toky v této skupině jsou prioritním objektem péče správ toků LČR.

b) skupina s funkcí protierozní – vymezuje se na svazích od 40 % sklonu a na plochách ohrožovaných zesílenou erozí půdy. Není přípustná celoplošná mechanická příprava půdy. Preferuje se přibližování lanovkami, lanovými systémy nebo koňmi. Nejpozději se skončením přibližování je nutno asanovat poškození povrchu půdy k zabránění povrchového odtoku a jeho koncentrace. Nepotřebné, avšak hydrologicky činné transportní objekty všeho druhu, se důsledně asanují před povrchovým odtokem a erozí. Pokud není v krátké době předpoklad jejich přirozené stabilizace, jsou zalesněny,  případně zatravněny.

c) skupina s funkcí infiltrační (vsakovací) nebo desukční  (odčerpávací a odváděcí) – pro vytváření podmínek k maximálnímu odčerpávání půdní vody lesními porosty.  Pro přibližování se preferují lanovky či lanové systémy.  Nasazení koní či mechanismů je možné za sucha a při zmrzlém povrchu půdy. Před rozhodnutím o způsobu odvodňování je žádoucí posoudit, zda nemůže dojít k nadbytečnému přítoku znečištěné vody do vodárenské nádrže. Po těžbách a kalamitách se čistí odvodňovací systém.  Na celé ploše lesů v povodích vodárenských nádrží se nebudují lesní cesty v podélném sklonu větším než 10 %. Hydrologicky činné transportní objekty by neměly mít větší hustotu než 50 m/ha lesních pozemků. Na existujících komunikačních objektech ve svazích musí být dbáno na to, aby se na nich nesoustřeďovala voda k povrchovému odtoku, jenž by dosáhl unášecí rychlosti. Voda z cestních příkopů se včas rozvádí do porostů, aby se tam rozptýlila a zasákla. Svahové komunikační objekty se vybavují svodnicemi.

Lesy v horských pramenných oblastech Cílem zabezpečování důležitého veřejného zájmu na přiměřené ochraně kulturní krajiny před vodním živlem a erozí je zachovat a podle potřeby zlepšovat detenční (útlumovou) vodohospodářskou funkci lesa. To znamená pečovat o účelnou retenční a retardační schopnost lesa. Tyto lesy se pro své významné vlastnosti nacházejí zejména v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vyčleňují se tyto skupiny:

d) skupina s funkcí vodoochrannou,

a) skupina s funkcí protierozní,

b) skupina desukční.

Uplatňují se shodná opatření a omezení jako u analogické funkční skupiny lesů v povodí vodárenských nádrží s výjimkou takových, která byla stanovena z hlediska hygienické ochrany vody v tocích. Toky v horských pramenných oblastech jsou prioritním objektem péče správ toků LČR, jejichž postupy se vážou naopatření na ploše povodí. Je nezbytné si uvědomit, že ani z vodohospodářského hlediska optimálně obhospodařovaný les nemůže zcela zabránit povodním nebo je výrazně tlumit tehdy, jestliže extrémně vydatné srážky naplní retenční kapacitu lesů a v krátké době zasáhnou velká území, takže dochází k souběhu povodňových vln z přítoků. Takovéto jevy jsou však méně časté. Jinak lesy účelně obhospodařované velmi výrazně ovlivňují vyrovnanost odtokových poměrů a tlumí ohrožení krajiny za běžných přívalových srážek, i když jsou frekventované.

Zdroj: https://www.facebook.com/lesycr.cz  ,9. října 2014