Září v myslivosti

Zvěř hledá pastvu na polích
V září je možné vidět spárkatou zvěř, která se paství na zvěřních políčkách, „biopásech“, plodinách na „zeleném hnojení“ a ozimých plodinách.
Velmi pozitivní roli v zajištění potravy pro zvěř sehrávají tzv. „biopásy“. Myslivci propagují pro umístění biopásů přednostní využití nepravidelných okrajů velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci a nebo části polí v blízkosti lesa. Biopásy jsou osety speciální směsí plodin (proso, pohanka, jarní pšenice, krmná kapusta, oves, …), která tvoří potravní doplněk k sousední velkoplošně pěstované zemědělské plodině (pšenice, řepka, ječmen). Po dozrání a sklizni zemědělské plodiny má možnost zvěř najít potravu na nesklizeném „biopásu“. Pro založení biopásu mohou zemědělci čerpat dotaci na nákup osiva.
Po sklizni obilovin z polí je vhodné zasít co nejdříve plodiny na tzv. „zelené hnojení“ (hořčici, svazenku) – tyto plodiny mohou sloužit i jako potrava a kryt pro zvěř. Na políčkách pro zvěř by měly být co nejdříve zasety podzimní směsky. Nejčastěji se používá žito ozimé, žito trsnaté či speciální směsi plodin. Směsku bychom měli volit podle půdy a stanoviště.
Po sklizni zemědělských plodin se rychle provádí podmítka a následné setí ozimých obilovin. Vzhledem k dřívějšímu a rychlému průběhu sklizně budou v letošním roce uplatňovány více orebné systémy zakládání porostů. Z hlediska zajištění potravy jsou pro zvěř výhodnější spíše minimalizační bezorebné technologie, které zanechávají alespoň část rostlinných zbytků na povrchu půdy a jsou více zaplevelovány. Naproti tomu, pod rychle jedoucí minimalizační mechanizací hyne každoročně většina mláďat drobné zvěře. Minimalizační technologie vyžaduje větší používání pesticidů, zvláště neselektivních herbicidů. V září potupně vzchází porosty ozimé řepky (měla být zaseta do konce srpna), do poloviny září se seje ozimý ječmen, do konce září žito, tritikale a pšenice.
Lov kachen a hus pouze ocelovýmy broky
V souvislosti se začínající sezónou lovu divokých kachen, která začíná od 1. září je nutno připomenout, že od letošního roku je nutné používat k lovu vodního ptactva ocelové broky. Myslivci jsou o uvedeném omezení dostatečně informováni a budou ho respektovat.
Citace ze zákona 449/2001 Sb.:
V hlavě V. Zakázané způsoby lovu § 45 odstavec (1):  Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se:
w)   používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
K uvedenému se vztahuje § 71, který zní:
Tento zákon (449/2001 Sb), nabývá účinnosti dnem 1. července 2002 s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.
Komentář:
Pro lov vodního ptactva je od roku 2011 zakázáno používat olověné broky. Při výrobě lovecké munice jsou olověné broky nejčastěji nahrazovány broky ocelovými. V této souvislosti je nutné konstatovat, že množství olova, kterým je zatížena krajina atmosférickou suchou a mokrou depozicí řádově převyšuje teoretickou zátěž, kterou představuje použití olověné munice při lovu. Suchá a mokrá depozice Pb v ČR s pohybuje v rozmezí 60 – 5000 g Pb/ha za rok, průměrná koncentrace Pb v dešťových srážkách je 9 μg Pb/dešťové vody (dle publikace „Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí – II. část“, Beneš, vydalo ÚKZÚZ).
Z pohledu myslivosti přináší tato změna vyšší náklady na střelivo a snížení ranivosti broků. Olovo má vyšší objemovou hmotnost než použité náhrady, proto je nutno používat větší velikost broků, aby byla zachována jejich energie, broků je ve střele proto méně a tím se snižuje účinnost střely. Uvedené novele se přizpůsobil i výrobce lovecké munice Sellier Bellot, který munici s ocelovými broky dlouhodobě testuje a vyrábí. Co se týče možného poškození zbraní díky použití tvrdšího materiálu broků (náhrada olova za ocel) je nutno konstatovat, že v moderních brokových nábojích tuzemské výroby jsou umístěné broky v plastové schránce chrániče broků (tzv. košíčku), který svou okrajovou částí brání kontaktu broků se stěnou hlavně a snižuje tak nebezpečí opotřebení hlavně. Proto je nebezpečí zvýšeného opotřebení aktuální pouze při použití munice bez chrániče broků, vybaveného pouze plstěným kroužkem.
autor: Ing. Jiří Šilha, Ph.D. – pověřený pracovník pro styk s médii, Českomoravská myslivecká jednota
zdroj: agris.cz