LES
AKTUÁLNĚ

Živinové cykly dřevin a jejich ovlivnění lesním hospodářstvím se dostávají poslední dobou do popředí zájmu výzkumu i lesnické praxe, souvisí to s nárůstem objemů spalované biomasy těžebních zbytků. Tato problematika vyvolává u mnohých vědců obavy, zda se odvozem těžebních zbytků nebude lesní půda ochuzovat o důležité živiny a nebude tak postupně docházet k její degradaci.

Proto se vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. rozhodli prostudovat opadové poměry v mladých porostech borovice lesní. Opad odumřelých částí lesních dřevin totiž představuje ve všech lesních ekosystémech nejvýznamnější součást cyklů živin z hlediska objemu, ale i významu, nepředstavuje pouze recyklaci živin, ale i významný, pro funkci ekosystému lesa rozhodující tok energie, poutané v odumřelé organické hmotě. Je zdrojem látek a energie pro detritofágní potravní řetězec, pro skupinu destruentů a postupně až reducentů, podmiňuje tedy život velkého množství půdní fauny i flóry. Koncentrace živin a další vlastnosti opadu pak rozhodují o jeho využitelnosti půdními organismy.

Pro opad z borovice je charakteristický nízký obsah dusíkatých látek. Obsah dusíku respektive poměr C:N je velice důležitý parametr. Příliš vysoká hodnota (uhlík v nadbytku) znamená, že opad je hůře využitelný půdními mikroorganismy a zpomalují se tak veškeré živinové cykly. V extrémním případě může být veškerý N, který byl původně dostupný rostlinám, poután v mikrobiální biomase a dusík se tak stává deficientní živinou pro dřeviny. Kromě množství a složení opadu vědci zkoumali, zda mají na množství a kvalitu opadu vliv i klimatické podmínky nebo provedené pěstební zásahy.

Výzkum probíhal na dlouhodobé experimentální sérii Týniště, která byla založena v roce 1991 v tehdy šestiletém porostu borovice lesní. Experiment je složen ze dvou srovnávacích variant bezzásahové a s výchovnými zásahy (první prořezávka byla provedena v sedmi letech a druhá v šestnácti letech). Vzorky opadu byly odebírány týdně (první dva roky), později měsíčně a od roku 2004 čtvrtletně. Obsah dusíku byl stanovován ve směsném vzorku jednou ročně.

Na základě provedených sledování opadu v mladých borových porostech vědci zkonstatovali, že:

• V porostech borovice do 30 let věku každoročně opadává 2 až 8 tun (průměr 4 tuny) sušiny na hektar.
• podíl dusíku v opadu tvoří ca 0,6 %, což znamená, že pod mladé borové porosty se každoročně spolu s opadem dostává v průměru 24 kg dusíku na hektar;
• množství opadu se významně mění (trend nárůstu) se zvyšující se výčetní základnou porostů a s ubýváním ustupujících podúrovňových jedinců;
• výchovný zásah provedený v mladém porostu se může projevit snížením ročního opadu až v osmi následujících letech. Na koncentraci dusíku (v %) v opadu se výchovný zásah neprojevil. Snížení jeho množství v opadu (v kg na hektar) ve vychovávaném porostu (na ca 75 % vůči kontrole) je dáno průměrně nižším celkovým objemem opadu v porostu s výchovou. V posledních letech, kdy je zaznamenán větší objem nahodilé těžby na kontrolní ploše bez výchovy, se množství opadu v obou sledovaných porostech vyrovnává, nebo je i vyšší v porostu vychovávaném;
• množství ročního opadu může být ovlivněno klimatickými faktory, přičemž průměrné teploty korelují s ročním množstvím opadu pozitivně a úhrny srážek negativně.

Problematika živinových cyklů pod borovými porosty a jejich ovlivnění lesním hospodářstvím je velmi zajímavá, sledované trendy je však potřeba potvrdit delším výzkumem na větším počtu stanovišť, vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. se jí proto i nadále chtějí věnovat.

Autoři vědeckého článku: J. Novák, D. Dušek, M. Slodičák, D. Kacálek

autor fotografie: R. Novotný

Článek ke stažení zde:

Zdroj: Redakce lesaktualne.cz