Populaci olší napříč Evropou decimuje plíseň olšová
Přestože olše lepkavá ‒ Alnus glutinosa (L.) Gaertn. ani olše šedá ‒ Alnus incana (L.) Moench nepatří v lesním hospodářství ke klíčovým dřevinám, jejich podíl v lesních porostech České republiky činí pouze 1,6%, mají nezastupitelnou úlohu. Olše má totiž jako jedna z mála dřevin schopnost růst na stanovištích s nadbytkem vody. Olšové porosty již od 80. a 90. let minulého století decimuje napříč celou Evropou plíseň olšová – Phytophthora alni Brasier & S. A. Kirk (Pythiales, Oomycetes, Chromista) způsobující hnilobu kořenů a krčku olší. Proto se vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. rozhodli zmapovat zdravotní stav olšových porostů a společně s monitoringem zdravotního stavu hledali i možnou souvislost mezi stupněm poškození porostu, věkem a stanovištními podmínkami jako je nadmořská výška, edafické poměry, přítomnost vodního toku nebo jeho šířka.
Průzkum začal v srpnu 2013 a byl proveden dotazníkovou formou za pomoci pracovníků LČR, s. p., kterým byl rozeslán informační leták Lesní ochranné služby pro usnadnění identifikace symptomů choroby. Celkem bylo prošetřeno 433 revírů a 873 porostů na území 38 lesních správ. V každém revíru bylo hodnoceno napadení plísní olšovou ve třech plošně nejrozsáhlejších porostech, počet napadených jedinců byl hodnocen na stupnici od 0 do 4 (0 – bez symptomů, 1 – ≤ 10 napadených jedinců, 2 – ≤ 50 napadených jedinců, 3 – ≤ 100 napadených jedinců, 4 – > 100), stupnicí od 1 do 4 byl hodnocen i stupeň prosychání porostu (1 – prosychání korun dřevin do 10 % včetně, 2 – ≤ 25 %, 3 – ≤50 %, 4 – > 50 %). Vzhledem k úzké vazbě šíření patogenu na vodní prostředí, byla hodnocena i přítomnost a šířka vodního toku v porostu nebo v jeho těsné blízkosti za použití stupnice 0 (bez vodního toku), 1 (tok o šířce ≤ 1 m), 2 (tok o šířce ≤ 10 m), 3 (tok o šířce > 10 m).
Po tom, co vědci statisticky vyhodnotili výsledky, byli velmi překvapeni, doposud byl totiž výskyt plísně olšové udáván převážně v břehových porostech, ale z velkoplošného monitoringu vyplynulo, že je zasaženo více než 50 % hodnocených lesních porostů. Přítomnost a význam choroby v lesních porostech jsou výrazně vázány na přítomnost a šířku vodních toků – v porostech s širšími vodními toky nebo v jejich sousedství je dopad choroby významně vyšší. Dále byla prokázána vazba výskytu onemocnění na trofické poměry a nadmořskou výšku. Na stanovištích s nadbytkem vody (řada obohacená vodou a rašelinná) byl výskyt choroby významně vyšší než v řadách s nižší dostupností vody (kyselá, živná). V nejnižším lesním vegetačním stupni byl význam choroby vyšší než ve stupních vyšších. Stáří porostu nehraje žádnou roli.
Mezi vhodná opatření, která by mohla napomoci zabránit výraznému zhoršování situace, patří zejména výsadba zdravého sortimentu (aplikace vhodných opatření ve školkách, kontrola materiálu), snížení podílu olše v napadených, citlivých a exponovaných porostech, vhodný management břehových porostů a zabránění dalšímu šíření z již infikovaných porostů do okolí vhodně zvolenými postupy při těžbě dřeva a dalších pracích v porostech a při transportu dřevní hmoty.
Výskyt plísně olšové může do budoucna postupně nabývat na významu v souvislosti s klimatickou změnou a problémy tak můžeme očekávat i v jasanových olšinách, které kromě plísně olšové ohrožuje i patogen Hymenoscyphus fraxineus, napadající jasany. Jedinou vhodnou ochranou je výsadba zdravých sazenic a vhodně zvolené postupy při těžbě již napadených porostů.
Autoři vědeckého článku: K. Černý, V. Pešková, R. Modlinger
Zdroj: Redakce lesaktualne.cz
