Lýkožrouti na smrku prázdniny nemají. Ohroženy jsou zejména moravské a slezské lesy
Lesním škůdcům velmi vyhovují teplé a suché letní dny. Stejně jako v uplynulých letech, i letos se v lesích znovu množí podkorní hmyz. Prim hraje lýkožrout smrkový (Ips typographus), za ním jsou v závěsu lýkožrout severský (Ips duplicatus), lýkožrout menší (Ips aminitus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus).
požerek lýkožrouta smrkového
Podle informací Lesní ochranné služby (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., se loni tyto druhy podílely více než 95 procenty na celkovém napadení stromů podkorním hmyzem. Lze očekávat, že se letos na řadě míst Česka, zejména pak ve východní části území, zhorší zdravotní stav lesních dřevin vlivem mírné a srážkově chudé zimy. Na pozoru by měli být hlavně lesní hospodáři na Moravě a ve Slezsku. „Zde je potřebné počítat s největším rozsahem a intenzitou ochranných a obranných opatření,“ upozorňuje Miloš Knížek, vedoucí LOS.
Na Moravě a ve Slezsku je možno ve střední a severní části území hovořit o vážném až kritickém stavu. „Rozdíl mezi oběma částmi státu nejnázorněji dokumentuje skutečnost, že pouze na území okresu Bruntál bylo loni vykázáno téměř stejné množství kůrovcového dříví jako v celých Čechách!“ zdůrazňuje Knížek. V moravskoslezské kalamitní oblasti jde podle LOS o chronický problém tzv. dlouhodobého chřadnutí a odumírání zdejších smrkových porostů, zesílený následky opakovaného sucha, výskytem václavky a přidruženou gradací lýkožrouta severského, který se zatím v Čechách masově nevyskytuje.
Podkorní hmyz na smrku se loni podílel z více než 70 procent na celkovém objemu hmoty vytěžené v důsledku poškození biotickými škodlivými činiteli. V Česku bylo loni evidováno 816 tisíc metrů krychlových tzv. smrkového kůrovcového dříví. Z tohoto objemu bylo odkorněno cca 24 tisíc metrů krychlových a chemicky asanováno cca 197 tisíc metrů krychlových.
A co je právě o letních prázdninách z hlediska ochrany lesa aktuální?
V červenci pokračuje v jehličnatých porostech vyhledávání a asanace stromů napadených kůrovci. Dokončuje se příprava smrkových lapáků 2. série, probíhá jejich kontrola a asanace. Pravidelně se kontrolují feromonové lapače, doplňují se odparníky pro letní rojení. Probíhá kontrola rojení bekyně mnišky a smrkové formy obaleče modřínového. Probíhá kontrola výskytu klikoroha borového a v případě potřeby i kurativní ošetření. Dle potřeby se provádí opravy a údržba oplocenek a dalších ochranných opatření proti zvěři. Provádějí se zásahy proti sypavce borové. Dle potřeby se provádí hubení invazních dřevin a nežádoucí vegetace, především ostružiník.
V srpnu v jehličnatých porostech pokračuje vyhledávání a asanace stromů napadených kůrovci a dalšími druhy podkorního hmyzu. Probíhá kontrola a asanace smrkových lapáků 2. série a kontrola feromonových lapačů. Probíhá kontrola rojení bekyně mnišky a smrkové formy obaleče modřínového. V ohrožených lokalitách se zahajuje kontrola výskytu ponrav chroustů. Pokračuje se v chemické obraně proti padlí na dubech a javorech. Dokončuje se chemická obrana proti sypavkám na borovici (do poloviny měsíce). V případě potřeby se provádí chemická příprava ploch pro podzimní či jarní zalesňování. Pokračuje preventivní ochrana stromů před poškozováním zvěří (nátěry, oplocováním apod.).
Tento výčet je ale jen krátké shrnutí povinností Lesní ochranné služby. Podrobný kalendář vychází každý měsíc v rubrice LOS informuje v časopisu Lesnická práce.
Vždy na začátku roku mohou majitelé či správci lesa hlásit Lesní ochranné službě prostřednictvím webového formuláře výskyt lesních škodlivých činitelů za uplynulé období. Je velmi žádoucí, aby tak činilo co nejvíce držitelů lesů!
Na stránkách www.vulhm.cz je také ke stažení seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu lesa, který vydává LOS.
Zdroj: M. Knížek, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 15. července 2014
Vysvětlivky:
Lapák je evidovaný, skácený, zdravý a odvětvený úrovňový smrk nebo jeho část, atraktivní pro lýkožrouta, připravený pro kontrolu a hubení lýkožroutů (ČSN 48 1000). Lákací schopnost lapáků a jejich využití k agregaci kůrovců jsou známy od 30. let 19. století, kdy je do lesnické praxe v oblasti Harzu zavedl Heinrich Julius von Uslar v r. 1840.
Lapač je past sloužící k zachycení lýkožroutů, v níž je použito k lákání feromonových návnad; lze je použít ke kontrole i hubení lýkožrouta. Lapače se v pravidelných intervalech, nejlépe 7 až 10 dnů, kontrolují, zaznamenává se výše odchytů; odchycení brouci se vybírají a likvidují.
