V Brně vystavují vzácné tisky ze světa botaniky
Botanické oddělení Přírodovědného muzea Moravského zemského muzea (MZM) v Brně představuje návštěvníkům vzácné tisky ze svých sbírek. Na výstavě k 200. výročí založení MZM je do 6. srpna ke spatření známý Mattioliho herbář z 16. století v překladu Tadeáše Hájka z Hájku, dále ilustrace rostlin ze zahrady biskupa ve městě Eichstätt v Bavorsku z roku 1613 a botanické výsledky cesty císaře Maxmiliana do Brazílie z 19. století. Kromě toho si mohou návštěvníci Dietrichsteinského paláce prohlédnout další zajímavé herbářové položky (např. mechorosty z 19. století) nebo dřevěné modely hub a ovoce.
Botanické vzorky existovaly již při založení vlastního muzea. Nejstarší zápisy v inventáři jsou ještě staršího data než vlastní ustanovení tehdejšího Františkova muzea (4. srpna 1813). V současné době se počet sbírkových položek pohybuje okolo milionu. To staví herbář Moravského zemského muzea na třetí místo mezi botanickými institucemi v České republice. Obsahuje nejen sušené lisované cévnaté rostliny, ale také houby, lišejníky a mechorosty. Důležitou náplní činnosti botanického oddělení je také vědecká práce, přednášková činnost a popularizace botaniky a mykologie.
V současné době obsahuje herbář botanického oddělení 980 000 položek cévnatých rostlin, mechorostů, lišejníků, hub a řas a je třetí největší v České republice. Mezi herbářovými položkami bylo zatím nalezeno téměř 2 500 dokladů typového charakteru (to jsou jedinečné exempláře rostlin, podle kterých je vytvořeno jméno druhu nebo jméno taxonu nižší klasifikace, např. poddruhu, variety).
Součástí botanického oddělení je houbařská poradna, založená v roce 1967 a v současnosti sídlící v Biskupském dvoře. Je velmi vyhledávanou službou pro veřejnost. Její hlavní náplní je houbařské poradenství, ale rovněž pořádá přednášky a popularizuje houby a jejich ochranu; její pracovníci se podílejí i na odborné mykologické práci.
Vystavené exponáty:
• Šišák východní (Scutellaria orientalis) ‒ stará herbářová položka
• Plechová botanická torna používaná pro sběr botanického materiálu až do začátku minulého století
• Lis na sušení rostlin – ten se během historie příliš neměnil
• Herbářové položky ze sbírky moravsko-slezských mechorostů, kterou roku 1850 muzeu věnoval Jan Spatzier, lékárník z Krnova
• Dřevěné modely hub (muchomůrka císařka, muchomůrka zelená a kozák dubový), které řezbář Josef Rulíšek vytvářel od roku 1921 pod vedením Františka Skyvy
• Dřevěné modely ovoce (jablko: řehtáč soudkovitý, hrušeň: muškatelka turecká a angrešt: vítězná červená) od řezbáře Josefa Rulíška
• Kniha Františka Suchého Moravské ovoce (1907), která sloužila řezbáři J. Rulíškovi při práci na modelech ovoce
• Kniha Herbář neboli bylinář, latinsky původně Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis, která je jednou z nejvýznamnějších botanických knih 16. století; jeho autorem byl italský lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli; roku 1562 vyšel (ve výrazně rozšířené podobě) český překlad od humanisty Tadeáše Hájka z Hájku
• Kniha Hortus Eystettensis vytvořená Basilem Beslerem v roce 1613 jako ilustrace rostlin ze zahrady biskupa ve městě Eichstätt v Bavorsku
• Kniha Botanische Ergebnisse der Reise Seiner Majestät des Kaisers von Mexico Maximilian I. nach Brasilien (1859-60) ‒ botanické výsledky cesty císaře Maxmiliana do Brazílie, které přinášely řadu nových poznatků, zpracoval brněnský rodák Heinrich Wawra (1831–1881)
Podrobné informace o výstavě: http://www.mzm.cz/dietrichsteinsky-palac-vystavy/botanicke-oddeleni-prirodovedneho-muzea-mzm/
Zdroj: Moravské zemské muzeum