Správa Národního parku Šumava chce lépe pečovat o oblast bezlesí
Zaměstnanci Správy Národního parku Šumava se více zaměří na problematiku náletových dřevin na Šumavě. Zlepší tak pestrost skladby rostlin a živočichů, kteří na tomto území žijí.
„Druhotné bezlesí, které bylo na Šumavě vytvořeno lidskou činností, je typickou kulturní a krajinnou dominantou Národního parku Šumava. Zaujímá přibližně 10 tisíc hektarů, což je asi 15 procent z celkové rozlohy národního parku. Celá léta se hovoří o tom, že se problém zarůstání bezlesí musí řešit. Přecházíme od plánů k realizaci,“ popisuje výchozí situaci Jiří Mánek, náměstek ředitele Národního parku Šumava, jemuž péče o bezlesí přísluší.
Správa Národního parku Šumava se zaměří na vyřezávky náletových dřevin na zemědělsky využívané půdě ve vlastnictví Správy.
„Dřeviny na bezlesí mají svoji významnou ekologickou funkci, při nadměrném zarůstání lučních porostů se však jejich pozitivní efekt vytrácí. Šumavskou krajinu tvoří mozaika porostů v různých fázích zarůstání od otevřených lučních ploch až po lesy. Aby se tato mozaika udržela, je potřebné čas od času porosty na bezlesí vrátit do počátečních stádií zarůstání a vybrané nálety dřevin zredukovat,“ vysvětluje Veronika Kolářová z Oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Šumava.
Každý porost nabízí odlišné podmínky vyhovující různým druhům, čímž se zvyšuje celková biologická rozrůzněnost. „Například mladé porosty dřevin jsou vhodný biotop pro silně ohroženého ptáka jeřábka lesního, zatímco otevřenější travnaté plochy ocení silně ohrožený chřástal polní,“ popisuje Veronika Kolářová.
Vedení Správy národního parku Šumava se dlouhodobě zaměřovalo zejména na cenné lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. „K významným akcím patřila například vyřezávka dřevin na lokalitě s výskytem prstnatce Traunsteinerova ve Vltavském luhu nebo odstranění náletů na lokalitě na Prášilsku s výskytem vzácných malých kapradin hadilky obecné a vratičky měsíční,“ doplnila Veronika Kolářová.
Nyní se Správa parku zaměří na zemědělsky využívanou půdu. „Cílem redukce náletů není mít pozemky bez stromů. Ke každému zásahu bude připraven podrobný a odborně zpracovaný plán. Významným pozitivem je, že jsme našli shodu na řešení napříč spektrem odborníků botaniků, zoologů, ale i ze státní správy. Navíc máme recept jak to prakticky provést ve spolupráci s místními zemědělci,“ pochvaluje si Jiří Mánek.
Zdroj: http://www.npsumava.cz/, 23. listopadu 2011