LES
AKTUÁLNĚ

Jako vodohospodářsky významné se ukazují být smíšené lesy v Orlických horách. Poukazuje na to výzkum vodního režimu tamních smrkových a bukových porostů, kterým se zabývá Výzkumná stanice v Opočně při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Výzkum je jako podklad pro návrh druhové skladby vodohospodářsky významných horských lesů dlouhodobě prováděn na experimentálním objektu Deštenská stráň založeném a provozovaném právě opočenskou výzkumnou stanicí.

Stacionární výzkumná plocha Deštenská stráň se nachází v území smíšených porostů buku, smrku a jedle. Přirozený les by zde měl mít zastoupení dřevin přibližně 50 procent buků, 30 procent smrků a 20 procent jedlí. Při průměrných srážkách 1566 mm za hydrologický rok byly v hodnoceném tříletém období 2004/2005 až 2006/2007 měřeny základní složky vodní bilance. Studované porosty měly v roce 2005 věk 24 let a nacházely se v růstové fázi tyčkoviny až tyčoviny. Cílem práce bylo rozdíly v hydrologické bilanci smrkového a bukového porostu ve vegetačních periodách 2005, 2006, 2007 změřit, posoudit jejich významnost a dopad na životní prostředí. Analýza má poskytnout globální představu, jak se chovají skupinovitě smíšené porosty smrku a buku ve vegetační periodě z hlediska parametrů hydrologické bilance. Výsledky práce potvrdily významnost rozdílů celkových odtoků a intercepce (zadržování, zachycování) a nevýznamnost rozdílů evapotranspirace (výdej vody v podobě vodní páry z rostlin) a dynamiky půdní vlhkosti ve vegetační periodě u studovaných lesních porostů buku a smrku. Například celkový odtok smrků a buků se významně liší a dosahuje v průměru o 1,85 l/s/km2 vyšší hodnoty u buků ve vegetační periodě. Dále byl potvrzen dopad vodní komponenty lesů do širšího okolí Orlických hor jako vodohospodářsky významný.

Vysvětlivky:

Lesy vodohospodářsky významné jsou lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů povrchových a podzemních vod (v případě vodárenských nádrží lesy jejich celého povodí) a lesy chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vodohospodářské funkce lesa jsou velmi významnými částmi funkcí lesa jako složky životního prostředí. Jsou to jednak funkce v ochraně vodních zdrojů, jednak funkce v přiměřené ochraně kulturní krajiny před vodním živlem a vodní erozí. Vodohospodářské funkce lesa jsou funkcemi řízenými a poskytují konkrétní, potřebě odpovídající veřejně prospěšné přínosy v ochraně vody a vodního režimu v krajině jako mimoprodukční funkce lesa ve smyslu § 2 písmeno b) lesního zákona č. 289/1995 Sb.

(Šach, F. – Kantor,P.- Černohous, V.: Metodické postupy obhospodařování lesů s vodohospodářskými funkcemi, 2007)

Hydrologická bilance spočívá ve vyjádření všech vstupů a výstupů vody z povodí a vyjádření změn v zásobách (∆S). Vstupy zahrnují především srážky (P), výstupy pak evaporaci (E), transpiraci (T) (někdy souhrně označenou jako evapotranspiraci (ET) a celkový odtok(Qc). Základní rovnice hydrologické bilance pro pevniny pak vypadá následovně:

P – ET – Qc = ∆S

Celkový odtok lze dále rozdělit na povrchový odtok (Qp), hypodermický odtok (Qh) a základní(bazální) odtok (Qb)

(Wikipedia)

Celý článek je k dispozici v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2012:

V. Švihla, V. Černohous, F. Šach, P. Kantor: Hydrologický režim mladých porostů smrku a buku ve vegetačním období na experimentální ploše v Orlických horách.

 Zdroj: V. Švihla, V. Černohous, F. Šach, P. Kantor, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., VS Opočno.