S vánočním stromkem jako s květinou: seříznout a dát do vody

Blíží se okamžik, kdy dveřmi svého bytu provlečete vánoční stromek. Co s ním, aby dlouho vydržel? V prvé řadě je potřeba mu seříznout kmínek a postavit stromek do vody. Starý řez už bude zalitý smolou a stromek by nemohl vodu sát. Můžete vodou postříkat i jehličí, protože i jím stromky přijímají vláhu. V druhé řadě je potřeba stromek dát někam do chladu, ideálně na místo, kde nebude vystaven přímému slunci. A v třetí řadě si navoďte předvánoční pohodu hledáním stojánku na stromeček.

Pokud vás někdy napadla otázka, odkud se vánoční stromečky berou, pak drtivá většina jich je záměrně pěstovaných na plantážích. A opět v drtivé většině jde o stromky z dovozu. Největšími evropskými pěstiteli jsou Dáni. Podle Jaroslava Koblihy z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity vypěstují 12 milionů vánočních stromků ročně. V Česku se pěstuje řádově 300 tisíc stromků. Váš vánoční stromek bude s největší pravděpodobností dovezený ze zahraničí.

Pokud chcete mít jistotu, že stromeček pochází z legální plantáže či z nutné lesní probírky, zeptejte se prodejce na původ stromků. Předseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman doporučuje hledat na stromcích etiketu Sdružení pěstitelů vánočních stromků a varuje před prodejem stromků přímo z nákladního auta někde na parkovišti.

Pokud toužíte po českém stromku a ještě ke všemu vypěstovaném ekologicky šetrně, pak si můžete pořídit stromek s certifikátem šetrného lesnictví Forest Stewardship Council. Smrčků s FSC ani prodejních míst však nebude mnoho.

Certifikát FSC zaručuje, že při pěstování lesů nevznikají jednodruhové plantáže, určené pouze pro výsadbu a následnou „sklizeň“ vánočních stromků. Jedličky nebo smrčky jsou obvykle vybírány jednotlivě a ohleduplně k lesnímu porostu, během plánovaných probírek, které přispívají k vyváženému růstu lesa.

Podle obyčejných pěstitelů stromků i podle ministerstva zemědělství jsou i plantáže vánočních stromků přírodě prospěšné. Plantáže vánočních stromků na zemědělské půdě mohou působit jako protierozní opatření, zdroj kyslíku, pohlcovač prachu či jako úkryt pro drobné živočichy včetně ptactva.

Z dovozu

Zjistit přesné číslo o počtu dovozených vánočních stromků je nemožné. Ministerstvo zemědělství žádné statistiky o dovozu (ale ani o pěstování u nás) nevede. A statistiky Českého statistického úřadu podchytí jen dovozce, kteří za kalendářní rok dovezou zboží za víc jak 8 milionů Kč a jsou plátci DPH. Odborníci však tvrdí, že hlavní zemí, odkud se k nám dovážejí řezané vánoční stromky, je Dánsko, které je co se týče vánočních stromků jakousi velmocí.

Jaké stromky se pěstují nejvíce? Podle informací Hynka Jordána z ministerstva zemědělství jsou nejvíce zastoupeny různé druhy jedle (40 %), v těsném závěsu je smrk pichlavý (30 %) a následně borovice (20 %) a nejméně pak smrk ztepilý (10 %). Vánoční borovičce přitom trvá asi pět let, než doroste do požadované výšky 1,8 metrů. Jedlím to trvá déle, 7 až 8 let, a bývají proto dražší.

Velmi malá část vánočních stromků nepochází z plantáží, ale z tzv. nucených prořezávek, Hynek Jordán odhaduje, že to je do 10 % celkové produkce vánočních stromků.

Zdroj: www.ekolist.cz, autor: Martin Mach Ondřej, 6. prosince 2014