Rozvrácený malý koloběh vody
Velký koloběh vody zahrnuje odpařování vody v oceánech, transport vody větrem na pevninu, vypršení vody z mraků na zem a odtok spadlé vody vodními toky zpět do moře. Malý koloběh vody se liší tím, že část vody spadlé z mraků na zem se do země vsákne, později se ze země odpaří, poté zkondenzuje a pak opět spadne na zem a vsákne se. Kromě deště může mít také podobu sněhu, námrazy, mlhy, rosy. Podstatné je, že čím vícekrát se takto voda na zemi otočí bez odtoku do moře, tím je malý koloběh vody účinnější. Nejúčinnější malý koloběh vody bývá v tropech, přestože tam dochází ke zdaleka největším lijákům. Pokud ovšem člověk nezničí tropické deštné pralesy. Malý koloběh vody nutně vyžaduje možnost zadržení vody na zemi. Tomu ve střední Evropě slouží v prvé řadě lesy (nejlépe lužní a mimo ně lesy bukové, nejhůře smrkové), mokřady, říční a potoční nivy (podmínkou je prakticky neupravený vodní tok, alespoň mimo intravilány sídel), rašeliniště, přirozené i umělé vodní nádrže atd. Zdaleka nejmenší malý koloběh vody má půda zastavěná. Zde spadlá voda rychle odtéká do vodotečí, jimi do řek a do moří, takže se na místě spadu dlouho nezdrží. Nízkou schopnost jímat vodu má orná půda, diferencovaně podle druhu a způsobu obhospodařování. Prakticky všechna voda spadlá z občasných srážek rychle odtéká do vodotečí a při větších srážkách způsobuje ničivé povodně, byť to zní navenek nesmyslně.
ČR má upravené velké množství malých i velkých vodních toků. Jejich okolí je tak uměle odvodněno a malý koloběh vody vážně narušen. Odvodněn je asi jeden milión hektarů zemědělské půdy. Důsledkem je mimo jiné vážné narušení malého koloběhu vody. Na zemědělské a zejména orné půdě byly rozorány protierozní meze a remízky. Výsledkem je vysoká eroze půdy, vážné narušení malého koloběhu vody aj. Podíl zemědělské půdy na ploše ČR 53,8 % je vysoký. Ještě závažnější je 72,1 % zornění, což je i přes určité snížení velmi mnoho. Připočítáme-li značné hutnění zejména orné půdy těžkou zemědělskou technikou, po deštích vídáme velmi často na polích stát vodu, která se není s to vsáknout. Mimo deště pak vídáme půdu rozpukanou suchem. ČR má poměrně vysokou lesnatost, asi 33 %. Rozložení lesů je ale značně nerovnoměrné. Zdaleka největší deficit lesů je ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. V rámci lesů dominuje smrk ztepilý (52-53 %), navíc převážně v monokulturách, které jímají vodu nejhůř. Ve smrkových lesích po větších deštích často nacházíte příkopy plné vody, o množství dlouho se držících kaluží nemluvě. Posílení smíšených a zejména listnatých lesů by posílilo nedostatečný malý koloběh vody v ČR. Četné vodovody způsobují radikální úbytek lesních pramenů a studánek. Ač nemálo vodních ploch v ČR přibylo, snižuje se výskyt mlh. Malý koloběh vody je totiž vážně narušen. Horizontální srážky nejlépe zachycují stromy, ale ty se nad velkými lány polí, podobně na loukách, prakticky nevyskytují. Radikálně jich ubylo i na březích mnoha řek.
Zdroj: Haló noviny, 28. března 2011, autor: B. Marková
