Řízený pohyb cyklistů na horských kolech v lese snižuje pravděpodobnost kolizí s ostatními návštěvníky, ukázala studie LDF MENDELU

Zda se cyklisté na horských kolech skutečně pohybují převážně na území Singletrailu Moravský kras, nebo vyjíždí i za jeho hranice do okolních lesů Mendelovy univerzity, zjišťovali odborníci Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU. Výzkum ukázal, že řízená rekreace, tedy vytvoření zázemí pro konkrétní skupinu návštěvníků lesa za smluvně daných podmínek, má smysl. Méně pravděpodobnou se stává kolize s jinými skupinami návštěvníků a vlastníkovi lesa se v dané oblasti lépe komunikují i otázky hospodaření.

Příměstské lesy, kam patří i lesy MENDELU, se setkávají ze strany veřejnosti s rostoucími nároky na trávení volného času v lese. „Jednou z funkcí lesa je i funkce rekreační. Problém nastává, pokud se v jednom místě potkává více zájmových skupin s rozdílným názorem na využívání lesního prostředí k rekreaci. Ukazuje se, že takzvaná řízená rekreace může být řešením,“ řekl k problematice Petr Hrůza, jeden z autorů studie.

„V případě neřízeného pohybu cyklistů lesním terénem může zároveň docházet k narušení půdního pokryvu nebo poškozování přirozené obnovy lesa a lesního porostu, navíc tím porušují lesní zákon,“ dodal k tématu výzkumník.

Z těchto důvodů bylo cílem studie zjistit, zda se skupina návštěvníků univerzitních lesů, která míří na Singletrail Moravský kras, skutečně pohybuje pouze na území s vybudovanými stezkami pro horská kola, nebo zda a nakolik vyjíždí za jeho hranice, kde může docházet ke střetům s jinými skupinami návštěvníků lesa, kteří se do něj vydali za jiným účelem.

„Umístili jsme sčítače do míst, kudy se do prostoru singletrailu vjíždí a vyjíždí, a pak také do míst, kde je největší pravděpodobnost, že cyklisté oblast opustí a vyjedou mimo vymezený prostor. Naměřená a vyhodnocená data ukázala, že převážná většina cyklistů mířících na singletrail se zde také skutečně pohybuje. Pouze malá skupina cyklistů se vydá v rámci univerzitních lesů i do jiných míst. To poukazuje na skutečnost, že řízená rekreace, nebo usměrnění a kontrola pohybu terénních cyklistů v lesním porostu funguje,“ poukázal na význam řízené rekreace spoluautor studie.

Monitorování probíhalo po dobu jednoho měsíce v hlavní cyklistické sezoně, tedy v červnu a červenci. Zjištěná a vyhodnocená data a další následné analýzy Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU mohou podle Petra Hrůzy v budoucnu využít jak vlastníci lesů, tak provozovatelé singletrailů. Ať už co se týká umístění a plánování rozlohy samotných singletrailových areálů, hustoty trailů v takto řešeném území nebo vlivu příčného sklonu terénu na jejich šířku.

„Byli bychom rádi, aby bylo do budoucna jasně dáno, jak dlouhá část z celkové délky tras singletrailů bude situovaná v prudkém svahu. Singletraily jsou, co se týká náročnosti, značeny obdobně jako lyžařské svahy. Rádi bychom viděli více těch, které svými parametry odpovídají modré značce pro méně náročnou trať, aby se singletraily více otevřely široké veřejnosti, rekreačním cyklistům. Zároveň s tím se sníží riziko eroze na samotných trailech a šířka záboru porostní půdy při jejich budování ve svazích s velkým příčným sklonem terénu,“ uzavřel téma Hrůza.

Singletrail je označení pro vybudovanou úzkou, jednosměrnou, přírodě blízkou sportovní trasu vedoucí často lesy a určenou pro horská kola.

Zdroj: https://mendelu.cz/