Výzkum

Douglaska vysušuje lesní půdu méně než smrk

Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem.

Vědci ověřují genetickou diverzitu a klonovou identitu u břízy bělokoré

Bříza se pomalu stává populární dřevinou. V důsledku klimatických změn a kůrovcové kalamity jí vědci i lesníci věnují stále více pozornosti. S pionýrskou strategií růstu by se měla v širším měřítku uplatňovat při obnově velkoplošných kalamitních holin. Proto je nutné vyhledávat vhodné zdroje reprodukčního materiálu.

Lesy poškozuje vítr, sucho i sníh

Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou vedle hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování našich lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo v roce 2021 k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 %, podobně jako u poškození hmyzem a houbami.

Vědci hledají optimální způsoby pěstování břízy

V poslední době je stálým tématem odborníků zhoršování zdravotního stavu lesů a velkoplošný rozpad převážně monokulturních porostů smrku, případně borovice. Vzhledem k probíhajícím globálním klimatickým změnám a současné pozměněné druhové skladbě lesů lze předpokládat, že nežádoucí stav zhoršování zdravotního stavu a rozpadu lesních porostů bude pokračovat i v dalších letech.

Jak fungují stromové lapáky proti lýkožroutům na smrku

V posledních letech lidé při procházkách po lesích mohou často vidět pokácené, větvemi přikryté, jakoby zapomenuté kmeny smrků. Ale lesníci na ně nezapomněli, jsou to totiž přírodní lapáky na kůrovce, které pomáhají monitorovat či snižovat stavy lýkožroutů v lese.