Výzkum

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti slaví 100 let od svého založení

VÚLHM, v. v. i. v říjnu slaví 100 let své existence. Prosté konstatování, za nímž se skrývá úžasný rozvoj vědeckého poznání a plodné spolupráce s lesnickou praxí. Poznání, jež započalo empirickým pozorováním přírodních jevů a osvojováním si toho, co v lese fungovalo metodou pokus omyl, až po dnešní využívání molekulárně genetických metod a čtení genomu stromů.

Živiny a prvky v lesních půdách určují kvalitu lesů

Produkci a zdravotní stav lesů ovlivňují četné proměnné, přičemž vlastnosti půd spolu s klimatem představují dvě základní dlouhodobé charakteristiky. Posouzení kvality lesních půd je jedním ze základů lesnické typologie a má přímý vliv na postupy lesnického managementu. 

Vlastnosti lesních půd předurčují růst a zdravotní stav budoucích lesů

Stav a složení lesních půd jsou důležité pro budoucí růst lesů. Zásadní je hodnocení trendů vývoje chemismu lesních půd a výživy dřevin, především pak v horských oblastech. Bohužel výsledky získané vědci potvrzují nepříznivý stav lesních půd ve středních a vyšších polohách, kde jsou půdy převážně silně kyselé a velmi chudé na živiny.

Třetina emisí olova v lesích pochází z odpalování ohňostrojů a pyrotechniky

Smrkové porosty více zachytávají atmosférické znečištění než buky a ukládají jej v nadložním humusu, proto vzhledem k masivnímu chřadnutí představují riziko zvýšeného uvolňování potenciálně toxických látek do vodních zdrojů. Vědci zkoumali vliv smrku a buku na obsah kadmia, mědi, olova a zinku v lesních půdách v Jeseníkách.

V lesích neškodí jen kůrovec

Rok 2020 byl pro lesy stále ještě obdobím krajně nepříznivým. Situaci příliš nezlepšil ani příznivější průběh počasí na jaře, kdy byl květen, hlavní doba jarního rojení kůrovců, výrazně chladný. I přes chladnější jaro byl ale rok 2020 jedním z nejteplejších roků v historii měření. Srážkově byl nadnormální, ale distribuce srážek nebyla vyrovnaná.