Výzkum

Vědci identifikovali topoly odolné vůči suchu

Významným úkolem lesnické vědy v současnosti je nalezení jedinců lesních dřevin odolných vůči suchu, a to v rámci jednotlivých druhů a jejich populací. Mezi jedinci jednoho druhu domácích dřevin, ať už jde o smrk, jedli, buk, topol, lípu či jiné, existují významné rozdíly ve schopnosti snášet sucho. Proto je nezbytné najít způsob, jak jedince vykazující toleranci k podmínkám sucha identifikovat. Vědci usilovně hledají geny, které řídí strategii stromů při reakci na stres suchem.

Můžeme efektivně bojovat s africkým morem prasat?

Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné vysoce infekční virové onemocnění, které se v České republice objevilo v roce 2017 a představuje značné riziko nejenom pro divoká prasata, ale také pro chovy domácích prasat. Virovou nákazu se na území České republiky podařilo v roce 2019 úspěšně vymýtit. S ohledem na alarmující situaci v okolních zemích, zejména v Německu a Polsku, však hrozí nebezpečí opětovného zavlečení.

Zdravotní stav smrkových mlazin v Orlických horách se v posledních 20 letech mírně zlepšil

V horách jsou lesní porosty vystaveny vlivu extrémů počasí, jako je vítr, mráz, sníh, K tomu se přidává imisní zátěž, která ovlivňuje stav ekosystémů dlouhodobě. Za dominantní faktor významně ovlivňující současný stav lesa vědci považují dlouhodobé okyselení lesních půd a narušení výživy stromů.

Jaká budoucnost čeká borové lesy?

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky.

Vědci zjišťovali obsah živin v jehličí jedle a smrku

Dobrý stav lesů je podmíněn množstvím a dostupností živin v půdě. K odhadu úrovně výživy porostů se proto dlouhodobě zjišťují a užívají koncentrace živin v asimilačních orgánech dřevin. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lesů je tak důležité znát, jak v koloběhu živin v lesním prostředí fungují jednotlivé dřeviny.