Myslivost

Efektivní boj s africkým morem prasat je podmíněn vzájemnou spoluprací

Šíření afrického moru prasat (AMP) v Evropě a možnostem jeho řešení se věnovali na jednání prostřednictvím videa ministr zemědělství Miroslav Toman, německá ministryně výživy a zemědělství Julie Klöcknerová a polský ministr zemědělství a rozvoje venkova Grzegorz Puda. Shodně uvítali možnost sdílet své požadavky a také čerpat poznatky z okolních států.

V České republice se výrazně zvyšuje riziko výskytu afrického moru prasat a nebezpečné formy ptačí chřipky

Nekontrolované šíření afrického moru prasat (AMP) v pohraničních oblastech Německa a Polska výrazně zvyšuje riziko zavlečení této choroby na území České republiky. Nejvíce ohrožené jsou Ústecký, Liberecký a Královehradecký kraj. Současně s podzimní migrací ptáků se také zvyšuje riziko výskytu ptačí chřipky, která se objevila např. v Německu. Chorobu zaznamenalo také Nizozemsko, kde navíc testy potvrdily nebezpečný typ H5N1, který je přenosný na člověka. Ministr zemědělství kvůli tomu svolá zasedání Ústřední nákazové komise.

Při africkém moru prasat je zásadní intenzivní odklízení uhynulých divokých prasat

Výskytu afrického moru prasat v Evropě se věnovali při jednání prostřednictvím videa ministr zemědělství Miroslav Toman a německá ministryně výživy a zemědělství Julie Klöcknerová. Hovořili také o budoucí podobě Společné zemědělské politiky (SZP) a Strategii Evropské komise (EK) „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Nejohroženější skupinu obratlovců tvoří býložravci, nikoli predátoři

Ačkoliv ochránci přírody často prezentují své obavy o budoucnost zvířecích predátorů, srovnávací studie Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) nyní upozorňuje na to, že globálně nejohroženější skupinou obratlovců jsou býložravci. Zdánlivá početnost jejich regionálních populací a všednost zakrývá, jak špatně na tom vlastně jsou. Píše o tom NBCnews. Informace ze studie poukazují na to, jak vychýlený je současný přístup k ochraně přírody, když investuje svou energii do ochrany vrcholových predátorů.

Nejlepší myslivecký rok v historii: efektivně se daří snižovat stavy divokých prasat

Nejúspěšnější lovecký rok v historii mají za sebou čeští myslivci. Oproti předchozímu období, kdy bylo uloveno přes 137 tisíc prasat, se v posledním mysliveckém roce (tj. od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020) podařilo ulovit o zhruba 100 tisíc kusů prasat divokých více, tedy 239 818 kusů.