Myslivost

Veterináři upozorňují na šíření afrického moru prasat v sousedním Polsku

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje, že v sousedním Polsku došlo k výraznému postupu afrického moru prasat (AMP). Polské dozorové orgány aktuálně informovaly o výskytu AMP u prasete divokého v okrese Wschowa na západě země. Nové ohnisko nákazy je 80 km od hranice s Německem a 120 km od hranice s Českou republikou (ČR). Riziko opětovného zavlečení nákazy do ČR se tím výrazně zvýšilo. SVS apeluje na nutnost dodržování platných mimořádných veterinárních opatření ve vztahu k AMP, zásad biologické bezpečnosti v chovech prasat domácích i při obchodování s vepřovými produkty a zvěřinou.

Ministerstvo životního prostředí se dohodlo s myslivci na společném postupu k olovu

Vláda ve středu 30. října nebude projednávat Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020 – 2030. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jí po dohodě se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty, Českého a Moravského rybářského svazu, Českého střeleckého svazu, Ligy LIBE a Ministerstva zemědělství přepracuje. Problematika olova v ní řešena nebude.

Myslivci odmítají dohodu na omezení olova

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) odmítá jakékoli snahy orgánů státní správy i Evropské unie vedoucí k dalšímu omezení možnosti užívání olověného střeliva. V současné době není prokázáno, že by olovo mělo významný negativní dopad na životní prostředí, jeho omezování tudíž není opodstatněné. Dostupné náhrady olova sníží bezpečnost střelby a zvýší riziko utrpení zvěře.

Evropský soud připustil odstřel vlků

Lov může být součástí péče o vlka. Ve čtvrtek 10. října tak rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Myslivci věří, že se toto rozhodnutí odrazí i v rozhodování tuzemských orgánů ochrany přírody.

Ministr Toman: Evropská unie by měla přijmout novou strategii pro lesnictví

Africký mor prasat, kůrovcová kalamita v lesích a Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020 byla hlavní témata pátečního  jednání ministrů zemědělství rozšířené skupiny zemí Visegrádské skupiny v Praze. Toho se zúčastnili zástupci České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Slovinska a Finska, které nyní předsedá Evropské unii.