NP Šumava: Příroda je mocnější než člověk a umí si poradit sama, ukázal orkán

sumava_zima

Orkán Kyrill se před deseti lety nevyhnul ani části šumavských lesů, ve kterých vyvrátil nebo polámal zhruba milion metrů krychlových dříví. Následně došlo mezi lety 2007 a 2008 k asanaci 795 tisíc metrů krychlových stromů, poškozených při orkánu. Bez zpracování zůstalo zhruba 207 tisíc metrů krychlových polomového dříví.

„My jsme si tehdy užívali klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce 90. let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká. Jenže když člověk bojuje s kůrovcem, tak vlastně nedělá nic jiného, než že vytváří větší či menší paseky a otevírá takzvané porostní stěny. To znamená, že se odhalují stromy, které nikdy nerostly na osluněném místě, a proto mají krátké koruny a dlouhé kmeny, což je pak lahůdka pro vichřici. Právě takové porosty, které ještě navíc leží ve vyšších nadmořských výškách a byly staré okolo sta let, nedokázaly odolat Kyrillu například v oblasti Polomu, Knížecího stolce, Černé a Jezerní hory, nad Prameny Vltavy nebo v okolí Poledníku,“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Naopak, v lese ponechaném kůrovcové gradaci na konci 90. let Kyrill nezpůsobil prakticky žádné vývraty. Takže i ponechání lesa přírodě může nakonec vést k tomu, že budoucí vichřice vyvrátí méně stromů. Je ale nutné si uvědomit, že velké vichřice přes Šumavu přecházely vždy a vyvracely i stromy v prastarých pralesích,“ dodává.

V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 milionů metrů krychlových  kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina se ponechala na místě k zetlení.

„Ponecháním určitého území bez zásahu, spolu se zpracováním některých ploch pouze odkorněním a ponecháním veškeré hmoty dříví na stanovišti, došlo k významnému obohacení tohoto území o rozkládající se mrtvé dřevo. Na základě následných zkoumání a vědeckých studií se ukázalo, že mrtvé tlející dřevo a jeho struktura zásadně ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů a musí být nedílnou součástí zdravého lesa, jenž má plnit i jiné funkce, než jen ekonomický zisk,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro ochranu přírody Martin Starý

 Na druhé straně, tam kde probíhala těžba, Správa NP Šumava většinu těchto ploch zalesňovala. Sázela a stále sází dřeviny, které obohatí převažující nálet smrku v místech, kde by se mohly vyskytovat například jedle, jeřáby, javory nebo buky. Jsou ale místa, která jsou ponechána bez zalesnění a určena ke sledování, jak se vyvíjejí.

„Po těch deseti letech můžeme s jistotou tvrdit, že přirozená obnova jak v nezásahových územích, tak i na vytěžených plochách, kde jsme nezalesňovali, představuje v průměru 6000 stromů po hektaru. Většinou se jedná opět o smrky, zhruba ze 75 procent, následuje jeřáb, buk a jedle,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.

Je jisté, že další orkány a případné polomy lze na Šumavě opět očekávat. Například mezi lety 1977-2007 byla asi dvacetkrát zaznamenána na Šumavě rychlost větru přesahující sílu orkánu.

„Rozsah budoucích polomů záleží na mnoha faktorech, jako jsou roční období, stav půdy – jestli je podmáčená, suchá nebo zmrzlá. Také záleží na plošném zastoupení lesních porostů v určitém stadiu, věku a podobně,“ vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Pro budoucí efektivní zpracování případných polomů po orkánu je zásadní zejména připravenost a efektivita lesního personálu. V tomto ohledu disponuje Správa NP Šumava jedním z nejzkušenějších kolektivů lesníků v ČR. Do budoucna by bylo vhodné nasadit více alternativních způsobů odkorňování napadených stromů. Podle posledních zjištění totiž odkornění pomocí tzv. drážkování zajistí při srovnatelné efektivnosti zásahu proti kůrovcům přežití druhů hmyzu a hub, které jsou však na neodkorněném ležícím mrtvém dřevě závislí. Pomocí této metody by tak bylo možné zefektivnit zásahy proti kůrovcům i z hlediska ochrany přírody a zejména pak ochrany a podpory druhové rozmanitosti.

„Nesmíme také opomenout důležitou činnost, na kterou se zaměřujeme poslední cca 3 roky velmi intenzivně – tou je včasná příprava mladých lesních porostů v zásahových částech národního parku, jako jsou prořezávky, podpora dlouhých korun smrků a všech nesmrkových dřevin a probírky s variabilní intenzitou,“ doplňuje Jan Kozel.

„V každém případě nesmíme polomy způsobené přírodními silami, jakými jsou vichřice, námrazy a podobně, považovat za tragédii. Příroda už mnohokrát ukázala, naposledy právě po Kyrillu, že takové disturbance mohou být naopak přínosem, protože dají šanci k životu jiným živočišným a rostlinným druhům, že les nezmizí, protože ten les je tam stále, pouze se uvolnil prostor pro jeho novou generaci. Jen člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat a být trpělivý,“ zakončuje Pavel Hubený.

sumava_od-klary

Orkán Kyrill před deseti lety poškodil 8,84 milionů metrů krychlových dříví v tuzemských lesích, z toho šest milionů ve státních spravovaných Lesy České republiky. Šlo o největší živelnou kalamitu v historii podniku, tedy od roku 1992. Všechna místa jsou dnes zalesněná, rostou na nich nové lesy.

Nejvíce bylo postiženo Novohradsko v jižních Čechách, ale také Karlovarsko, Plzeňsko a Trutnovsko na východě Čech. „Rychlosti větru, které dosahoval orkán Kyrill, tedy přes 200 kilometrů v hodině, nemohl odolat žádný vzrostlý les. Smrky se nevyvrátily, ale zlomily, stejně jako buky nebo duby, nejpevnější dřeviny,“ uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický. Do půl roku bylo veškeré kalamitní dříví ze státních lesů odklizeno, a jak ukládá Lesní zákon, zpracovalo se přednostně, a to zejména díky harvestorům. „Byla to první kalamita tohoto rozsahu u nás, kde došlo k masivnímu nasazení této techniky. Jen díky ní se podařilo většinu kalamitního dříví zpracovat v krátkém čase. Obdobné kalamity se ještě v 80. letech minulého století zpracovávaly až několik let,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. K navýšení objemu těžby ale nedošlo, kalamitní dříví spojené s orkánem Kyrill představovalo 55 procent obvyklé roční těžby. „Kromě jiného se úspěšně otestovaly také nové technologie skladování dříví pod závlahou či vakuové balení dříví,“ dodal Daniel Szórád.

Zalesňování holých míst začalo hned na jaře. Menší poškozené plochy se obnovily přirozeně, na zbývající bylo v roce 2007 vysazeno 20 milionů sazenic lesních dřevin, tedy přibližně třetina všech, jimiž podnik ročně zalesňoval. Došlo také k druhotnému množení kůrovců, jako po každé kalamitě podobného rozsahu. „V roce 2008 jsme zpracovali necelý milion metrů krychlových napadeného dříví,“ dodal Václav Lidický. Lesy České republiky během deseti let kromě obnovy státních lesů také opravily stovky lesních cest, po nichž odvozní soupravy nákladních automobilů opakovaně převážely dříví.

Podle tiskových zpráv Národního parku Šumava a podniku Lesy ČR upravila redakce Les aktuálně

http://www.npsumava.cz

http://www.lesycr.cz

Ilustrační foto ze Šumavy: Klára Šimerová