LES
AKTUÁLNĚ

Pokles početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který postihuje od počátku 20. století prakticky celou kontinentální Evropu, se nevyhnul ani Jizerským horám.

V první polovině minulého století se zde tetřívek neomezoval pouze na četná rašeliniště náhorní plošiny, ale osidloval i otevřená podhůří. V padesátých a šedesátých letech postupně došlo k velké intenzifikaci zemědělské výroby. Meliorací pozemků tetřívek ztrácí své optimální životní podmínky, extrémně narůstá i tlak rekreace.

Koncem šedesátých let 20. století byly jizerskohorské lesy relativně v pořádku a nikdo neočekával zkázu, která nastala v osmdesátých letech vlivem imisí. Na rozpad lesních ekosystémů a masivní odlesnění náhorní plošiny tetřívek rychle zareagoval. Na vzniklých holinách postupně našel vhodný biotop a jeho početnost se neustále zvyšovala. Ale čas běžel dál.

Počátkem devadesátých let skončila hlavní vlna masivního zalesňování náhorní plošiny. Na otevřených plochách měl tetřívek dostatečný přehled a nacházel zde klid i bohatou potravní nabídku. Přestože celoroční návštěvnost hor stoupala, turistický ruch se omezoval převážně na hustou síť cest. Mimořádnému zájmu turistů se těšila také četná jizerskohorská rašeliniště, kalamitní holiny návštěvníci hor prakticky ignorovali.

Tento pro tetřívka příznivý stav však netrval dlouho. Mladé lesní kultury po celých horách rychle odrostly a staly se nepřehlednými. Poslední hromadná tetřívčí tokaniště se postupně zapojila hustými smrkovými mlazinami a tok jednotlivých ptáků se přesunul na přehledné komunikace i průseky. Zde jsou stále více rušeni turistikou i lesnickým provozem. Na světlinách se rozrůstá brusnice borůvka, pravidelné invaze sběračů plodů pro-blém jen prohlubují.

Vlivem vysoké depozice dusíku a následné eutrofizace půd se lesní kultury zapojují rychleji, než se původně předpokládalo. Doslova před očima se nám mění krajina vrcholových partií hor. Husté smrkové mlaziny snižují tetřívkům potravní nabídku, místa k toku i vhod­né prostředí pro odchov kuřat. Počítejme také s významným vlivem predátorů, jako jsou jestřáb, krkavec nebo kuna.

V oblasti se zásadním způsobem mění biotop a klidové podmínky. Za zlomový lze považovat rok 1993 (odhadem 200–230 jedinců), od něhož početnost ptáků každoročně klesá. Můžeme předpokládat, že v Jizerských horách aktuálně (zima 2015/16) žije maximálně 70–90 tetřívků.

Projekt

Po praktických zkušenostech, získaných při prvních úpravách sekundárních biotopů v údolí Bílé Desné a na Zeleném vrchu, byl na Krajském ředitelství Lesů ČR, s. p., v Liberci v roce 2013 zpracován a předložen projekt Tvorba a údržba sekundárních biotopů tetřívka obecného (Tetrao tetrix) v Jizerských horách, který byl přijat k realizaci v rámci Operačního programu životního prostředí. Projekt řeší tvorbu a údržbu sekundárních přírodních stanovišť pro tetřívka obecného jako silně ohroženého druhu a současně i cílového druhu ptačí oblasti Jizerské hory v rámci soustavy Natura 2000.

Projekt zahrnuje 12 tetřívčích center na dvou lesních správách (LS Jablonec nad Nisou, LS Frýdlant v Čechách). Na každém z nich se zrealizovala druhotná bezlesí ve for­mě odlesnění v ploškách 0,2–3 ha. Vytvořená bezlesí jsou propojena biokoridory o jednotné šíři 15 m. Z důvodu citlivého přístupu k horské krajině a jejímu rázu byly ponechány skupiny solitérních stromů. Každé tetřívčí centrum má rozvolněné okraje, kdy vzájemná vzdálenost (spon) ponechaných stromů po zásahu je minimálně 5 m. Tak si i do budouc­na podrží vertikální zápoj (hluboké zavětve­ní). Do oplocenek a individuálních ochran se vysadily odrostky jeřábu a břízy.

Realizací projektu se vytvořila mozaika vhodných sekundárních biotopů pro tetřívka obecného v oblastech současného výskytu, tj. v nejklidovějších částech Jizerských hor. Tyto plochy zlepší možnost přežití tetřívka i ostatních ptačích druhů (bramborníček, linduška, sluka) v turisticky extrémně navštěvovaném pohoří a zároveň zvýší biodiverzitu lesního stanoviště (vyšší druhová pestrost hmy­zu i bylinného patra).

Svým rozsahem je projekt poměrně ambiciózní. Celkem bylo odlesněno 47 ha mlazin a v jejich bezprostředním okolí následně proředěno dalších 42 ha. Vzniklo tak 42 drobných bezlesí v mozaice, propojených patnáctimetrovými biokoridory. Na volných plochách bylo vysazeno 5 000 ks jeřábů a 3 700 ks bříz. Terénní úpravy zemním strojem zahrnují plochu přes 4 ha. V rámci tetřívčích center bylo také vytvořeno 20 nových tůněk o velikosti asi 25–35 m² s pozvolnými břehy a hloubkou do 1 m. Celkové náklady převyšují 3,8 mil. Kč.

Rozvolněné okraje odlesněné plochy vytvářejí postupný přechod od zapojeného porostu k bezlesí. Stanoviště s řidším, hluboce zavětveným stromovým porostem jsou vhod­ná především v době hnízdění, výchovy kuřat i jako úkryt v zimním období. Koridory zlepší podmínky pro migraci tetřívka i ostatních obratlovců a bezobratlých. Výsadby dřevin zvýší ptákům potravní nabídku (na podzim jeřabiny, v zimě jehnědy břízy a pupeny jeřábu) i druhovou pestrost lesních porostů. Pomístní stržení drnu na minerální podklad zajistí proteplení stanoviště i širší druhovou diverzitu a potravní nabídku (dvoukřídlý hmyz, mravenci atd.). Věříme, že stejně zafungují i drobné vodní plochy.

Veškeré činnosti v rámci projektu byly ukončeny v prosinci 2015. Hotový projekt je konkrétním příspěvkem lesníků nejen k podpoře silně ohroženého tetřívka, ale i k celkovému zvýšení biodiverzity náhorní plošiny Jizerských hor.

Co bude dál?

V říjnu 2015 se na Správě CHKO Jizerské hory v Liberci sešla pracovní skupina k podpoře tetřívka v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Správu KRNAP zde zastupoval Jiří Flousek, Správu CHKO Jizerské hory Jiří Hušek a Jakub  Čejka, Severočeské muzeum a současně Českou společnost ornitologickou Martin Pudil a Lesy ČR Markéta  Kavková a Libor Dostál. Ve stručnosti uvádíme podstatné závěry jednání.

Současná početnost

Celková početnost krkonošsko-jizerskohorské populace v současnosti patrně nepřesahuje 190–215 tokajících samců. V Krkonoších je odhadována na 130–145 samců (flousek et al. 2015), v Jizerských horách na 60–70 samců (pudil nepubl. 2014); v současnosti již jen kolem 35 tokajících samců (dostál nepubl. 2015). Dnešní populace tetřívka obecného v Krkonoších a Jizerských horách je již s největší pravděpodobností izolovaná, bez jakékoliv komunikace s populacemi v nejbližších oblastech s jeho výskytem na území České republiky.

Problémy

Účastníci jednání se shodli na faktu, že základním problémem je úbytek vhodných stanovišť (zejména postupné zarůstání imisních holin a zarůstání v minulosti odvodňovaných rozvolněných podmáčených smrčin) a fragmentace populace do téměř nebo úplně izolovaných subpopulací (v Krkonoších zejména budováním nových lyžařských areálů, sjezdovek, lanovek a vleků, jejich provozem a osvětlením).
Významné je i celoroční rušení, zejména na tokaništích a zimních stanovištích, a nadměrná návštěvnost tokanišť (myslivecká a laic­ká veřejnost, fotografové apod.). Situaci zhoršuje i nepředvídatelný pohyb lidí ve volné zimní krajině mimo značené cesty, trasování turistických běžkařských tras (včetně jejich zimní noční údržby) přes tokaniště a lokality se zimním výskytem tetřívků apod.

Závěry

Komise navrhla vhodný management tetřívčích lokalit, projednala možnosti snížení vlivu fragmentace a rušení ptáků i rizika kolizí s různými typy zařízení a staveb. Za nezbytný označila společný monitoring a výzkum. Nelze podceňovat ani vzdělávání, výchovu a osvětu. Všichni zúčastnění jsou připraveni podílet se na přípravě společného projektu k ochraně tetřívka v Krkonoších a Jizerských horách. Z pohledu účinné ochrany celé dotčené populace bude vhodná spolupráce rovněž s polskými partnery.
Dramatický úbytek početnosti i zásadní změna biotopů v Krkonoších a Jizerských horách jen potvrzuje, že bez aktivního a trvalého managementu horské krajiny tetřívek z našeho regionu nenávratně zmizí.

Zdroj: http://krkonose.krnap.cz, autoři článku: Libor Dostál, Markéta Kavková, 17. února 2016