Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?
Vědci se zaměřili na dynamiku druhové skladby lesa ve vysokých (nad 900 m) a středních polohách (700 – 900 m) během holocénu, tzn. asi posledních deseti tisíc let. K rekonstrukci minulé vegetace využili model, který zahrnuje proměnné jako míru produkce pylu jednotlivými typy rostlin, kapacitu šíření pylu a faktory, které jeho šíření ovlivňují – velikost a typ sedimentační nádrže. Kromě toho použili i data o pylovém spadu. Nově analyzovaná pylová data pocházela z Prášilského jezera a Rachelsee, doplněná o data z již dříve zkoumaných rašelinišť a jezer.
Výsledky studie ukázaly, že v dané lokalitě ve středních polohách, kde byla dosud předpokládána převaha buku a jedle, dominoval smrk, a to po celý holocén. Buk a jedle byly zastoupeny nejhojněji asi před 2000 lety a to společnými 37 %, zatímco smrk byl zastoupen ze 40 %. V současnosti tamní management cílí na bukový les se smrkem jako druhotnou dřevinou. Autoři navrhují, že by v lesním porostu středních poloh měl být smrk zastoupen ze 45 %. Zároveň zdůrazňují možný vliv klimatické změny, která by mohla způsobit budoucí zmenšení areálu výskytu smrku, a proto by se měly již teď podstoupit kroky k jeho ochraně.
Doufejme, že paleoekologický výzkum nebude nadále konzervačními ekology přehlížen jako dosud, ale bude zohledňován v managementu významných přírodních lokalit jako je i Šumava a Bavorský les.
Radka Zelená
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Úvodní ilustrační foto Čertova jezera: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_kropic
