Jak sojky poznají, že ořech není prázdný? Naprosto sofistikovaně

Dlouhá řada zástupců živočišné říše si ráda pochutná na semenech, žaludech či oříšcích. Jenže jak se vlastně dozví, že právě pod tím tuhým obalem plodu se skrývá výživná pochoutka, a ne jen nedozrálé či seschlé sousto? Mexické sojky (Aphelocoma wollweberi) přistupují k řešení sofistikovaně: oříšky nejprve zváží.

Rozhodnout o kvalitě obsahu je v zásadě snadné, stačí rozbít skořápku nebo tuhou slupku. Jenže taková manipulace stojí čas a energii a ne vždy přinese kýžený výsledek. A zdržovat se dlouho na jednom místě může přilákat predátory. Lidé to mají jednodušší. Zralost melounu bychom zjistili potěžkáním, či poklepáním. Jenže co ptáci, kterým opeřené horní končetiny tento druh manipulace neumožňují? Tým výzkumníků z Jižní Koreje a Polska přichází s nečekanou odpovědí. Mexické sojky si počínají úplně stejně jako lidé.

Jistě, tito šedomodří a 120 gramů vážící krkavcovití ptáci se nepouštějí hned do křížku s melounem, ale pokud jde o oříšky, mohli bychom se od nich učit. Výzkumníci Sang-im Lee, Piotr Jablonski a Maciej a Elzbieta Fuszarovi předložili v rámci „krmítkového experimentu“ sojkám deset prázdných a deset plných tobolek. Ptáci neomylně odhalili – zvedáním tobolek a poklepáním zobákem -, ve kterých se skrývá chutná potrava a které si mohou výzkumníci klidně nechat. Badatelé se pochopitelně nenechali tak snadno odbýt. Na řadu přišly další mexické sojky, desítky různých plodů s tuhou skořápkou, záměna obsahu identických tobolek a dlouhé hodiny experimentování.

 „Když jsme sojkám nabídli povrchem úplně identické tobolky s obsahem i prázdné), zareagovaly vždy pohotově,“ popisuje Sang-im Lee z Národní Univerzity v Soulu (SNU). „Prázdné identifikovaly a prostě je odmítly.“ Výzkumníci proto zkoušeli zjistit, jak přesný je odhad ptáků. Proto rozdělili tobolky na ty naplněné potravou, zatímco druhé kvůli srovnání rozdílu v hmotnosti částečně naplnili jílem. Sojky se ale nachytat nenechaly. Přednost opět daly těžším tobolkám. A rozlišily i rozdíl v hmotnosti do jednoho gramu.

Výzkum dále prozradil, že si sojky vybírají plody vážící přiměřeně jejich velikosti. Například skořápky většího ořechu naplněné jádrem z malého ořechu (a opětovně uzavřené) je nezaujaly tolik, jako ořechy váhou a velikostí přiměřené. „Naším dalším úkolem je rozlousknout, jakou úlohu hraje pro mexické sojky smyslový vjem zvuku vyklepaného zobákem do dalších plodů, například žaludů, jejich hlavní potravy,“ říká Jablonski.

Zdroj: www.ekolist.cz, autor: R. Dohnal, 1. června 2015