LES
AKTUÁLNĚ

Jak moc dokáže revitalizace mokřadu ovlivnit vodní režim v krajině? Sedmihorské mokřady, rozsáhlé v minulosti odvodněné slatiniště, jehož část byla v nedávné době revitalizována, zatímco na druhé stále fungují meliorace, se stává místem několikaletého výzkumu vlivu revitalizace na hladinu podzemní vody. Výzkum realizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP) za finanční podpory Nadačního fondu Veolia.

Území Sedmihorských mokřadů podél říčky Libuňky v Českém ráji bylo v 60. – 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno.

Západní část lokality (6 ha) prošla díky vstřícnosti řady majitelů i výkupům pozemků Českým svazem ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu v letech 2020–2021 nákladnou revitalizací. Veškeré drenáže odvádějící z území co nejrychleji vodu do říčky jsou zde znefunkčněny a byla zde vytvořena soustava různě velkých tůní.

Ve východní části lokality stále odvodnění v různé míře přetrvává a funguje. Jinak jsou obě části území víceméně totožné, se stejnými geologickými i klimatickými podmínkami. To umožňuje unikátní srovnání vlivu odvodnění, respektive revitalizace na vodní režim v krajině.

Foto: Sedmihorské mokřady, autor Jan Moravec

Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů. Vyhodnocení vlivu na zadržení vody v krajině (v půdě) je však obtížnější.

I když se může zdát, že i zde je vše vidět na první pohled (zejména letošního roku, kdy se střídají velmi suchá a velmi vlhká období – na revitalizovaném mokřadu je situace poměrně stabilní, zatímco na té nerevitalizované je chvíli sucho, chvíli mokro podle toho, jaké je zrovna počasí), skutečně objektivně a dlouhodobě není vyhodnocení bez existence „tvrdých dat“ získaných několikaletým měřením možné.

Jelikož revitalizace západní části Sedmihorských mokřadů by mohla sloužit jako modelový příklad pro revitalizaci dalších v minulosti odvodněných území, rozhodl se Český svaz ochránců přírody podložit pozitivní efekt takovéto revitalizace i hydrologickou studií.

Foto: jeřáb popelavý, autor Vojtěch Šťastný

„Chceme zpracovat studii porovnávající vodní režim v revitalizované a nerevitalizované části mokřadu,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný z místní organizace ČSOP Bukovina, který s myšlenkou revitalizace území a následně i zpracování hydrologické studie přišel.

„Díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia jsme mohli zakoupit a nechat na lokalitě nainstalovat sedm speciálních digitálních hladinoměrů – čtyři v revitalizované části mokřadu a tři v části zatím nerevitalizované. V současné době běží zkušební provoz, od září by se mělo měřit naostro, a to po dobu tří let.

Budeme tak mít poměrně dlouhou sadu dat o hydrologické situaci na lokalitě, díky níž budeme moci porovnat, jak se liší v plochách, jejichž jediným rozdílem je, že na jedné funguje odvodnění, na druhé již ne.

Přidáme-li k těmto datům informace o srážkách z meteostanice ČHMÚ v Turnově, z vrtů na měření podzemní vody ČHMÚ ve Valdštejnsku a v Sedmihorkách a ze stanice ČHMÚ na měření průtoku vody na toku Libuňky v Sedmihorkách, získáme tak podrobné informace i o tom, jak revitalizované a nerevitalizované území reaguje na různé výkyvy srážek, potažmo obecně hydrologickou situaci v širším okolí.“

Foto: Sedmihorské mokřady, autor Jan Moravec

„S Českým svazem ochránců přírody spolupracujeme na různých projektech týkajících se vody v krajině a na ni vázanou biodiverzitu již 15 let,“ říká Vendula Valentová, ředitelka nadačního fondu Veolia.

„Jde jak o výkupy mokřadních pozemků za účelem jejich ochrany, tak o údržbu či obnovu mokřadů. Sedmihorské mokřady patří k naším srdečním územím. Finančně jsme se zde podíleli již na výkupech některých pozemků v rámci Místa pro přírodu, na zavedení managementové pastvy i na loňském monitoringu biodiverzity. Rádi jsme podpořili i tuto studii, která může mít celorepublikový význam.“

Zdroj: Český svaz ochránců přírody

Úvodní foto: Sedmihorské mokřady, autor P. J. Juračka