Jak je to s vlastnictvím lesů

O vlastnictví lesů v dnešním slova smyslu lze mluvit až od 50. let 19. století. V revolučním roce 1848 byla totiž spolu s poddanstvím zrušena i vrchnostenská práva, současně byla uzákoněna rovnost občanů před zákonem, možnost svobodně nabývat majetku a svobodně podle svého uvážení s ním nakládat. Do první světové války jednoznačně převládalo soukromé vlastnictví lesů (80 %). Obce vlastnily deset procent, církve osm procent a stát, nadace a společenstva dvě procenta lesů.

Významným zásahem do vlastnictví lesů byla pozemková reforma, realizovaná v letech 1919 až 1939. Nejvíce postihla majitele lesů nad deset tisíc hektarů, majetek císařské rodiny byl konfiskován celý. Převzatá půda zůstala zčásti ve státním vlastnictví, zčásti byla přidělena novým vlastníkům, většinou obcím a lesním družstvům obcí. V roce 1937 stát vlastnil (údaje se týkají pouze českých zemí, tedy bez Slovenska a Podkarpatské Rusi) 367,2 tisíce hektarů (15,5 %) lesů, nadace 23,5 tisíce hektarů (1 %), obce 319,4 tisíce hektarů (13,5 %), společenstva 42,2 tisíce hektarů (2 %), lesní družstva 6,1 tisíce. hektarů (0,25 %), lesní družstva obcí 39,3 tisíce hektarů (1,8 %), církve 187,2 tisíce hektarů (8 %) a soukromí majitelé 1,384 milionu hektarů (58,4 %) lesa.

Od počátku 2. světové války a okupace Československé republiky Němci začal naprosto zásadní proces vlastnických změn, který pokračoval po únoru 1948 a skončil až v 60. letech zestátněním 95,8 procenta lesů, 4,1 procenta lesů užívala JZD, v soukromém vlastnictví zůstalo 0,4 procenta lesů.

Společenský převrat v roce 1989 nastartoval opět výrazné změny ve vlastnictví lesů. Na základě přijatých zákonů č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a č. 172/1991 Sb., o navrácení majetku obcím, a jejich dalších novelizací, započal restituční proces, kterým byly zmírněny majetkové křivdy způsobené komunistickým režimem.

V roce 2005 byly tedy jednotlivé vlastnické kategorie lesů rozděleny takto: stát 59,8 procenta, soukromí vlastníci 23,2 procenta, obce 15,5 procenta, lesní družstva jedno procento, kraje 0,2 procenta a veřejné vysoké školy 0,3 procenta. Restituční proces je nyní z velké části dokončen. Předmětem navrácení je ještě asi 160 tisíc hektarů lesů, na něž byly vzneseny restituční nároky, o nichž rozhodují soudy. Prozatím nebylo rozhodnuto o navrácení lesů patřících do roku 1948 církvi, jedná se asi o 170 tisíc hektarů.

Státní vlastnictví lesů

Právo hospodaření s lesy ve vlastnictví státu má několik organizací. Státní podnik Lesy České republiky spravuje téměř 85 procent rozlohy státních lesů, tedy 1,36 milionu hektarů. Státní podnik Vojenské lesy a statky vykonává právo hospodaření ve státních lesích, které se nacházejí výlučně ve vojenských újezdech, jde o 129 tisíc hektarů.

Správy národních parků (NP Šumava, Krkonošský NP, NP Podyjí, NP České Švýcarsko) pečují o státní lesy na svém území, kde se nachází asi 110 tisíc hektarů lesů.

K plnění úkolů souvisejících se školní výukou bylo svěřeno právo hospodaření dvěma školním lesním podnikům – Školnímu lesnímu podniku „Masarykův les“ ve Křtinách, který patří Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, a Školnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Černými lesy, který patří České zemědělské univerzitě v Praze, dále pěti školním polesím středních lesnických škol v Písku, Hranicích, Trutnově, Vimperku a Žluticích (školní lesy představují asi 20 tisíc hektarů). Samostatným útvarem jsou lesy Kanceláře prezidenta republiky v Lánech, jejichž užívání je upraveno zvláštním zákonem, jde asi o šest tisíc hektarů lesů. Celkem je ve vlastnictví státu asi 1,6 milionu hektarů lesů.

Nestátní vlastnictví lesů

V držení nestátních vlastníků je dnes něco přes jeden milion hektarů lesů. Z toho lesy soukromých osob představují asi 657,5 tisíce hektarů a lesy obcí asi 373,6 tisíce hektarů. Lesní družstva obcí hospodaří asi na 23 tisících hektarech lesů. Lesy v České republice vlastní asi 148 tisíc osob a na čtyři tísíce obcí. Z hlediska efektivního lesního hospodaření je však struktura soukromých vlastníků lesů dosti nepříznivá. Na majetcích o velikosti do jednoho hektaru jich hospodaří 77 procent a nad 50 hektarů pouze 0,3 procenta. Soukromé lesní majetky do 50 ha představují asi 350 tisíc hektarů.

Jedním z principů státní lesnické politiky je podpora sdružování drobných majitelů lesů. Avšak zkušenosti s kolektivizací prosazovanou po roce 1948 vlastníky lesů od této formy hospodaření odrazují. Doposud vzniklo 39 sdružení, které hospodaří na 28,4 tisíce hekterech lesa.

Struktura velikosti lesních pozemků v majetku obcí je výrazně příznivější než struktura lesních pozemků v majetku fyzických osob. Průměrná rozloha obecních majetků dosahuje 78 hektarů. Na majetku menším než 11 hektarů hospodaří 52,4 procent obcí, 11 – 50 ha 26,4 %, 50 – 100 ha 10,2 %, 100 – 500 ha 9,3 %, 500 – 1000 ha 0,8 % a na více než 1000 hektarech pak 0,9 procenta obcí. Doposud bylo obnoveno 17 lesních družstev obcí, které sdružují 347 členů a hospodaří na 29 tisících hektarech lesů.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů

Významným představitelem nestátních vlastníků lesů je Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Sdružení původně jen obecních vlastníků lesů bylo založeno 2. dubna 1992 a jeho zakládajícími členy bylo 93 obcí a měst z celé České republiky. Hlavním posláním sdružení je obhajoba zájmů nestátních vlastníků lesů, pomoc při přejímání majetku zpět do vlastnictví a metodická pomoc při hospodaření. Valná hromada v roce 1998 schválila změnu a rozšíření názvu na Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Vstup soukromých vlastníků lesů byl zásadní změnou v existenci sdružení. Znamenal nejen výrazné posílení členské základny, ale zejména posílení celkového vlivu a významu sdružení v České republice i v zemích Evropské unie.

V roce 2005 měl SVOL následující strukturu členské základny: obce – 387 členů, 198 624 ha; soukromí vlastnící – 91 členů, 104 114 ha; lesní družstva, sdružení vlastníků – 14 členů, 26 310 ha. Celkem SVOL sdružuje 493 členů (1043 vlastníků), kteří hospodaří na 329 804 hektarech lesů, což přesahuje již 12 procent lesů v České republice. Za dobu své existence se SVOL stalo uznávaným zástupcem nestátních lesních majetků a partnerem pro jednání o důležitých lesnických otázkách, podílí se na tvorbě lesnické politiky a legislativy. Sdružení navazuje kontakty a spolupracuje s organizacemi a sdruženími vlastníků lesů v ostatních zemích Evropy. SVOL je členem Federace evropských obecních lesů (FECOF) se sídlem ve Štrasburku a má statut mimořádného člena Konfederace evropských vlastníků lesů (CEPF) se sídlem v Bruselu.

Zdroj: http://www.enviweb.cz/clanek/les/86650/jak-je-to-s-vlastnictvim-lesu, 28. května 2011