Jak dál s mysliveckým plánováním – nejčastější problémy v praxi

V předchozím příspěvku jsem se věnoval problematice kolem legislativy upravující myslivecké plánování a rád bych na ni navázal rozborem nejčastějších problémů a chyb, se kterými se může uživatel při získávání údajů pro vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě setkat.

Za nejzásadnější problém považuji zjištění skutečného počtu zvěře žijícího na daném území sčítáním. Zákon o myslivosti ukládá uživateli honitby každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti (krajský úřad) sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti (místně příslušnému ORP) k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nebude souhlasit s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
Sčítacích metod, které lze v praxi využít, je celá řada a jsou přehledně popsány v myslivecké a odborné literatuře. S jakými příklady se tedy můžeme v praxi setkat? Vice na: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Srpen—2011/Jak-dal-s-mysliveckym-planovanim—nejcastejsi-pro.aspx 

Zdroj: www.myslivost.cz, 31. července 2011