Co dál s bobrem?
Dne 6. října 2011, proběhlo na Ministerstvu zemědělství ČR jednání (dále MZe), které mělo za úkol vyjasnit stanovisko MZe ohledně bobra evropského, před jednáním s Ministerstvem životního prostředí ČR.
Jednání se zúčastnily tyto organizace: Lesy České republiky, Povodí Odry, Povodí Moravy, Českomoravská myslivecká jednota, o.s., Rybářské sdružení České republiky a další.
Zástupce MZe Ing. Pondělíček na začátku jednání shrnul stanoviska jednotlivých organizací k dané problematice. Následoval krátký výklad Ing. Havránka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. ohledně populační dynamiky bobra. Ing. Havránek také informoval o stanoviscích specialistů ze zemí, které s bobrem a jeho destruktivní činností mají aktuální zkušenosti (Rusko, Lotyšsko, Polsko), přednesené na semináři konaném na Lesním závodě Židlochovice LČR dne 5. a 6. května tohoto roku. Co tedy na jednání zaznělo? Jelikož se stanoviska zúčastněných překrývala, pokusím se uvést pouze fakta.
Bobr evropský byl na území České republiky ilegálně vysazen v devadesátých letech, jedinci pocházeli z Polska. Dále se k nám dostává ze sousedních zemí, kde byl také vysazen (Německo, Polsko, Rakousko). Bobr je podle platné vyhlášky silně ohrožený druh a kompetenčně tedy spadá pod státní správu ochrany přírody na úrovni kraje. Bobr páchá škody na vodních tocích a rybnících v řádech stovek miliónů korun ročně. Tyto škody nejsou majitelům uhrazeny podle zákona číslo 115/2000 Sb. (Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy). Stejně tak nejsou hrazeny škody vzniklé podmáčením, tedy snížená produkce lesů a podmáčené zemědělské pozemky, na kterých nelze hospodařit. Při sčítání v roce 2010 je uveden početní stav bobra v honitbách v počtu 2758 kusů. Například v Břeclavi stála podnik Povodí Moravy oprava říčního břehu narušeného bobřími norami v délce 2 km 100 miliónů korun. Do bobřích nor na protipovodňových hrázích a na hrázích rybníků se propadají lidé, osobní automobily a traktory. Přes závažnost těchto událostí, zatím nedošlo k žádnému úmrtí. Velmi závažnou skutečností a hrozbou je to, že tělesa hrází rybníků jsou přitom poškozena nevratně, i přes nákladné opravy není totiž možné přesně opravit těleso hráze, zvláště jílové jádro, které nejde zhutnit. Takto poškozené rybníky nejsou pak schopny zadržovat povodňové stavy vody. K další destabilizaci hrází dochází kácením vzrostlých stromů a následným vyhníváním kořenového systému v hrázích. Při zásazích do bobřích děl je nutné mít povolení státní správy ochrany životního prostředí (konkrétně daného krajského úřadu), výjimku dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny písmeno d) v zájmu předcházení závažným škodám na úrodě, domácích zvířatech či lesích nebo závažným škodám v rybářském nebo vodním hospodářství (citace ze zákona). Podmáčená zemědělská půda a podmáčené lesy jsou ale také líhní komárů, kteří mohou přenášet choroby. O přítomnosti bobra se rybáři dozví teprve, když začne kácet větší stromy, do té doby žije většinou velmi skrytě, ale v tu dobu už má někde vybudovanou noru. Všichni přítomní se shodli, že je neprodleně nutné začít s důslednou legální regulací bobra. Shoda také panovala v náhradách škod způsobených bobrem. Veškeré škody by měly být hrazeny, a proto je nutné novelizovat Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. V kulturní krajině s vodními díly není pro bobra místo, měl by se vyskytovat pouze v povodích, kde nepůsobí závažné škody a kde především neohrožuje životy lidí.
Několik faktů ze zahraničíV Lotyšsku byli v roce 1927 vysazeni čtyři bobři, současná populace přesahuje 100 000 jedinců. Loví se celoročně, ale stavy bobrů neklesají. Škody způsobené bobrem hradí lovci, v jejichž honitbách ke škodám dochází. V Rusku je bobr hájen pouze ve dvou rezervacích. Na ostatním území je celoročně loven a to včetně použití želez. Stejně jako v Lotyšsku, i zde škody způsobené bobrem hradí lovci. V Polsku dosud bobra chrání, ale lavinovitě se šíří po celém území. Ministerstvo životního prostředí situaci ohledně bobra pečlivě monitoruje a připravuje jeho plán péče, aby u nás nevyhynul. Připravilo zonanci bobra téměř po celém území republiky. Zodpovědní činitelé státní správy se bojí toho, až se bobr dostane do jihočeské rybniční soustavy. A mají obavy určitě oprávněné! Pokud se do jihočeské rybniční pánve bobr nastěhuje, už ho odsud nejspíš nikdo nedostane. Schwarzenberským
hajným to trvalo dvě stě let a používali k lovu všechny dostupné prostředky! Ochrana přírody si zase jednou otevřela účet na vrub celé české, moravské a slezské veřejnosti. Nechci být špatným prorokem, ale pokud se nic neudělá, situace vygraduje stejně jako s kormoránem. Doplatí na ni rybáři, majitelé vodních děl, správci vodních toků a vlastně všichni občané České republiky. Stačí jen, když bobr bude narušovat hráze a zaprší jako v roce 2002. To se pak Pražáci nebudou v pražských ulicích brodit po kotníky, ale po pás, možná i výše! Nebudou muset za jihočeskou přírodou jezdit, ona přijde sama i s rybníkem Rožmberkem a několika malebnými vesničkami a městy. Nemá cenu se rozčilovat, možná nás ochrana přírody naučí s bobry žít stejně, jako se jí povedlo zajistit vedle sebe soužití šumavských smrčin s lýkožroutem. Půjdu si raději přečíst nějakou hezkou knížku, třeba Válku s mloky od Karla Čapka.
Zdroj: http://www.myslivost.cz/, 22.října 2011
