LES
AKTUÁLNĚ

Entomologové americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Sevice) John Vandenberg a Michael Griggs se při jízdě do státu Michigan zaměřené na studium zamoření broukem krascem Agrilus planipennis v červnu 2009 zastavili, aby překontrolovali některé odlistěné jasany podél komunikace v západní části státu New York State. Co tito dva vědci přitom objevili, bylo první zamoření tímto škůdcem z Asie, který zlikvidoval již desítky milionů jasanů nejméně 15 státech USA a dvou kanadských provinciích.

Krasec Agrilus planipennis je žravý brouk se skrytými lokalitami výskytu. Byl poprvé zjištěn blízko Detroitu ve státě Michigan v roce 2002. Napadá širokou paletu stromů z rodu jasan a ničí velké plochy v zalesněných oblastech a stromy v mnoha příměstských sídelních čtvrtích. Je také více než ekologickou hrozbou. Jasany jsou využívány pro výrobu nábytku, topůrek k nářadí, basebalových pálek a dalších výrobků ze dřeva.

Tento kovově zelený a cca 1,3 cm dlouhý brouk tráví většinu počátku svého života žírem pod kůrou jasanů, takže v čase, kdy je zjištěn, je obvykle pozdě na to zachránit napadený strom. Larvy krasce se živí floémovou tkání stromu, což jej oslabuje a případně  likviduje. Jednou známkou napadení je poškození od datlovitých ptáků, kteří se živí larvami krasce.

Krasce Agrilus planipennis je skutečně obtížné zjistit v jeho časných stadiích a skutečně obtížné studovat kvůli tomu, jak tráví většinu svého životního cyklu..  

Rozmanitost strategií ochrany

Vědci z ARS a dalších organizací vyvíjejí dlouhodobé úsilí pro ochranu proti šíření krasce Agrilus planipennis. Strategie zahrnují hodnocení využívání houbového patogenu a tří druhů nebodavých parasitických vosiček importovaných jako činitelé biologické ochrany rostlin ze zemí jejich přirozeného výskytu – severovýchodní Asie. Další výzkumníci ARS zkoumají, zda k udržování škůdce pod kontrolou mohou být používány feromony a vyvíjejí kryopreservační techniky jako způsoby zajištění rezervy jasanů v budoucnosti. Na řešení tohoto úkolu polupracují pracovníci ARS, organizace při americkém ministerstva zemědělství – Forest Service a Animal and Planth Health Inspection Service (APHIS), Cornell University, fakulta College of Environmental Science and Forestry a lesníci a vědci ze států New York, Maryland, Micjigan, Masachusetts a dalších.

Významnou úlohu v tomto úsilí hraje APHIS. Tato agentura ve spojení s Forest Service  provádí rozsáhlé studie, které nyní umožňují vypouštění nebodavých parasitických vosiček v napadených oblastech. APHIS také provozuje podnik, ve kterém jsou odchovávána velká množství vosiček pro vypouštění do terénu. Předtím, než by tito přirození nepřátelé mohli být vypouštěni, prováděli výzkumníci testování specificky podle hostitelů, aby zjistili, zda by napadali další škůdce škodící dřevinám. Zjistili, že ti preferovali krasce Agrilus planipennis.

Pozorování vosiček

Výzkumníci zkoušejí zjistit, jak dobře budou tito přirození nepřátelé krasce – vosičky Oobius agrili, Tetrastichus planipennisi a Spathus agrili přežívat zimu v různých jihovýchodních oblastech a zda některá z nich je účinnější než jiné. Toto je pro ně nový typ stanoviště a neví se, jak dlouho v roce zůstanou aktivní.

Výsledky výzkumu jsou slibné. Výzkumníci zjistili, že vosičky úspěšně přezimovaly a přežívaly v Michiganu a jestli mohou přežít zimu zde, pak s největší pravděpodobností přezimují i v New York a Pensylvánii. Výzkumníci také hodnotí potenciál využití několika druhů vosiček pocházejících ze Severní Ameriky. Identifikovali optimální chovné techniky pro jednu z parasitických vosiček  (Tetrastichus planipennisi), aby pomohli zajistit dostatečnou rezervu.

Vosičky byly vypouštěny ve státech Michigan, Illinois, Indiana, Ohio, Západní Wirginie a Maryland a jsou plánována vypouštění v několika dalších státech. Bude vypuštěno 1200 jedinců od každého druhu  na každém vypouštěcím místě.

Výzkumníci také testují využití houby patogenní pro hmyz – Beauveria bassiana jako činitele biologické ochrany spolu s vosičkami. Houba je aktivní složkou v přípravku BotaniGard, komerčně dostupném insekticidu určenému pro použití proti řadě druhů hmyzu. Výzkumníci se domnívají, že tato houba by mohla být aplikována na napadené stromy        jako první krok před tím, než budou vypuštěny vosičky. Předběžné výsledky ukazují, že likviduje brouky, ale ponechává vosičky nepoškozeny, ale tyto studie dále probíhají.

Používání chemických atraktantů

Multidisciplinární tým vytvořený z odborníků ARS, APHIS a Forest Service pracoval od roku 2007 na identifikaci přirozeně se vyskytujících se chemikálií, kterým krasec Agrilus planipennis a jeho parazitoidi nemohou odolat. Pracovníci organizace APHIS a Forest Service brzy přišli s úspěchem – identifikovali několik látek emitovaných z kůry a listů jasanů. Tyto látky, které jsou vnímané tykadly dospělých krasců, vedly k vývoji pastí opatřených manukovým olejem.

Výzkumníci také objevili látky z chemického atraktantu neboli feromonu krasce a syntetizovali je pro použití v pastech – buď samotné nebo kombinované s atraktanty pocházejících z jasanů. Makrocyklický lakton je látka, kterou dospělá samička krasce vydává při žíru. Role této látky jako sexuálního atraktantu pro dospělé samečky krasce byla nedávno určena v polních testech v Kanadě a Spojených státech.

Nyní byly také vyvinuty nástroje, které identifikují atraktanty pro tři parasitické vosičky, které jsou vypouštěny pro ochranu proti škůdci. Doposud výzkumníci vyvinuli pokusný feromonový přípravek pro jednu z těchto tří vosiček – Spathus agrili. Je to směs pěti látek vytvářených samečky této vosičky a přitahuje jiné samečky rovněž jako samičky. Nyní se výzkumníci snaží vyvinout feromony pro další dva druhy vosiček a pak je míchat s atraktanty jasanů pro přidaný účinek.

Zajištění budoucnosti jasanů

Tým výzkumníků navrhl proceduru pro „hluboké mrazení“ řízků jasanů s očky pro budoucí využití. Při využití kryopreservačních technik, které jsou velmi účinné pro jabloně a višně, výzkumníci ukázali, že dormantní řízky mohou být bezpečně skladovány v tekutém dusíku po dlouhou dobu a později rozmrazeny pro využití v rozmnožování elitních klonů nebo kultivarů.

Metody skladování semen mohou zachránit velkou část diverzity v populacích jasanů Severní Ameriky. Ale existují selektované kultivary jasanů s kvalitní formou a tolerancí vůči stresu, které nikdy nevytvářejí semena – nebo které mohou mít speciální charakteristiky užitečné v ochraně proti krasci Agrilus planipennis. Pro tyto stromy by  bylo krajně příznivé mít spolehlivou metodu, jak je uchovat a rozmnožit v budoucnosti.

Zdroj: http://www.agronavigator.cz/, autor: Š. Vondrášková, 13. července 2011