Vlci budí emoce: je potřeba o jejich životě mluvit
Návrat vlků, kteří do naší krajiny postupně přicházejí zejména z oblasti německé Lužice, mnohdy vyvolává emoce, zejména u chovatelů hospodářských zvířat. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Broumovsko, proto v poslední době uspořádala několik besed pro myslivce, chovatele hospodářských zvířat, starosty i veřejnost. Účastníci se dozvěděli, odkud se k nám vlci šíří, jak žijí, jak předcházet škodám na hospodářských zvířatech, i jak získat náhradu za ty škody, ke kterým již došlo [1].
„S chovateli průběžně jednáme, vysvětlujeme, jak stáda zabezpečit, k zapůjčení pro okamžité řešení jim nabízíme také elektrické ohradníky. Zkušenosti z Německa či Beskyd ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Je ale potřeba s jejich přítomností počítat a přizpůsobit jí způsob chovu hospodářských zvířat. Uvědomujeme si, že změnit vztah člověka k vlkovi je běh na dlouhou trať. Víme také, že bez vstřícnosti místních lidí se vlk v naší krajině nemá šanci udržet. Korektní diskusi na toto téma proto vítáme,“ vysvětluje Hana Heinzelová z AOPK ČR, vedoucí Správy CHKO Broumovsko.
Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR při získávání poznatků o velkých šelmách často spolupracuje také s účastníky takzvaných Vlčích hlídek. Ti přímo v terénu vyhledávají stopy přítomnosti vlků a jiných zvířat.
Klasickou ochranou hospodářských zvířat na pastvině je trvalá přítomnost velkého pasteveckého psa nebo pasáka u stáda – vyplatí se zejména při chovu většího počtu ovcí nebo koz. Drobnějším chovatelům se doporučuje, aby svá hospodářská zvířata (ovce, kozy či mladý skot) hlavně na noc řádně umístili například do pevného objektu nebo do vyšší, nejlépe dvojité ohrady v blízkosti domu, je-li to možné. Osvědčuje se také připevnění barevných pruhů látky, takzvaných zradidel, na ohradu [2].
Poznámky:
[1] Vlk patří mezi zvláště chráněné živočichy podle naší i evropské legislativy. Není možné jej lovit, stát proto chovatelům vyplácí podle zákona č. 115/2000 Sb. náhrady škod. Zákon také stanoví postup, který je třeba dodržet. Klíčové je škodu nahlásit do 48 hodin a do deseti dnů odeslat žádost příslušnému krajskému úřadu.
[2] Chovatelé v oblastech, kde byli vlci zaznamenáni, si mohou zažádat o dotaci na preventivní opatření před útoky šelem z Operačního programu Životní prostředí v podobě zvýšených nákladů na hospodaření – peníze mohou získat na zdvojení pevné ohrady nebo doplnění o elektrický ohradník včetně zdroje a příslušenství, sítový elektrický ohradník nebo zdvojený el. ohradník, zradidlový ohradník a pořízení psa pasteveckého plemene včetně nákladů na veterinární péči. V aktuálně vyhlášené výzvě č. 59 mohou žadatelé z řad podnikatelů působících v zemědělské prvovýrobě získat podporu pouze v režimu de minimis (do max. výše 15 000 euro na 3 roky). Toto omezení by mohlo být odstraněno na podzim letošního roku, kdy Ministerstvo životního prostředí odešle žádost Evropské komisi o schválení nového schématu veřejné podpory pro preventivní opatření na předcházení škodám způsobeným zvláště chráněnými druhy živočichů. Pro tato opatření se následně předpokládá vyhlášení samostatné výzvy.
Zdroj: Tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny
Ilustrační fotografie: 123 RF Autorské právo: https://cz.123rf.com/profile_creativenature
