Úsilí vlastníků přináší lesům naději: klesá objem nezpracované nahodilé těžby a roste rozloha nově zalesněných ploch

Nově zveřejněná čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) o výši nahodilé těžby za rok 2020, jasně dokládají zničující rozměr kůrovcové kalamity. Zároveň jsou však důkazem toho, že úsilí vlastníků lesa společně s chladnějším průběhem letošního jara konečně po několika letech přináší šanci historicky největší kalamitu výrazně zabrzdit.

„Kůrovcová kalamita rozhodně neskončila, množství kůrovců je v lesích stále extrémní. Na místě je obezřetnost, ale z dat ČSÚ je zřejmé, že vlastníci a správci lesů stihli v loňském roce zpracovat většinu napadených stromů. Další zpracovali v průběhu chladného jara. Pokud nepřijdou nějaké extrémní výkyvy počasí, lze v letošním roce očekávat výrazné zpomalení kalamity,“ říká za think tank CZECH FOREST Jan Příhoda.

SVOL podotýká, že enormní pracovní nasazení vlastníků lesa a jejich zaměstnanců pokračuje již několikátým rokem.

„Lesníky čeká stále to samé. Procházet porosty a vyhledávat napadené stromy a ty co nejdříve vytěžit a asanovat, nebo odvézt. Je to poměrně snadné. Pokud máte lidi a techniku, kteří těžbu provedou, a máte odbyt na vytěžené dříví, pak to jde. Nesmíte být ovšem v klinči zákona o veřejné zakázce a místo těžby soutěžit dodavatele prací. Součástí boje s kalamitou jsou i další činnosti, v první řadě práce na obnově porostů, tedy likvidace klestu a zalesnění tisíců hektarů holin. Tady jsou ty samé limity. Dostatek financí, dostatek sadebního materiálu a dostatek lidí na práci. Všechny tři věci dnes vlastníkům chybí.“ Upozorňuje člen předsednictva SVOL Ing. Jiří Svoboda a dodává: „Lidský faktor je tím, co rozhodne. Příroda nám jde naproti, ale my musíme umět tu šanci využít.“

Aby mohli nestátní vlastníci dále s kůrovcovou kalamitou a obnovou vzniklých holin účinně bojovat, neobejdou se bez finanční pomoci státu. V současné době probíhají jednání o výši „kůrovcových kompenzací“ za rok 2020. Na základě vlastního šetření (únor 2021) považoval SVOL za částku nezbytně nutnou pro vlastníky nestátních lesů na tento účel ve výši 5,8 miliardy korun. To ovšem uvažoval s celkovou výší nahodilých jehličnatých těžeb v nestátních lesích 14,6 mil. m3. Data ČSÚ však ukázala, že nahodilé jehličnaté těžby v nestátních lesích za rok 2020 dosáhly 17,5 mil. m3!

Těžba dřeva a zalesňování v roce 2020

V roce 2020 došlo k opětovnému nárůstu těžby dřeva, a to na 35,8 mil. m3 dřeva bez kůry. Téměř veškeré vytěžené dříví přitom pocházelo z nahodilé kůrovcové těžby. Výjimečná byla také plocha zalesňování o rozloze 33 671 ha.

„V loňském roce padl rekord v těžbě dřeva, která dosáhla bezmála 36 milionů kubíků. Téměř veškerý objem vytěženého dřeva pochází z nahodilé těžby, obdobně, jako tomu bylo v roce 2019,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Těžily se především jehličnaté dřeviny (96,5 %), těžba listnatých dřevin ve výši 1,3 mil. m3 zůstala na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z jednotlivých dřevin šlo nejvíce o smrk (90,3 %), s velikým odstupem pak o borovici (4,2 %) a buk (1,6 %).

Nejvyšší objemy vytěženého dřeva byly zaznamenány v Kraji Vysočina (8,7 mil. m3) a v Jihočeském kraji (4,8 mil. m3). Dle vývoje lze usuzovat, že tempo růstu těžby dřeva zpomaluje v moravských krajích a naopak zrychluje v Čechách, včetně severních oblastí.

K výraznému nárůstu došlo také u plochy zalesňování (sadba a síje). Oproti předchozímu roku došlo k navýšení o 5 tis. ha na 33 671 ha.

„V posledních letech můžeme pozorovat nárůst u zalesňované plochy, což má souvislost s vysokou těžbou dřeva. Síje a sadba tak vloni představovala již 33 671 hektarů, a to opět s mírnou převahou listnáčů,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Převažovala plocha zalesněná listnatými dřevinami (51,3 %, stejně jako v r. 2019), nejvíce se však využíval smrk (30,7 %), dále buk (23,8 %), dub (16,4 %) a borovice (7,4 %). Při výsadbě se spotřebovalo 205,6 mil. sazenic (62,6 % listnáčů). Nejvíce se loni zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 190 ha). Plocha přirozené obnovy lesa se navýšila o 1 391 ha na 6 615 ha (+26,6 %), přičemž mírně převažovaly jehličnany (53,1 %).

Na konci roku 2020 lesní pozemky zabíraly plochu 2 677 329 ha. Další informace přináší aktuální publikace ČSÚ Lesnictví – 2020.

Zdroj: Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů

Ilustrační foto: archiv VÚLHM