Warning: preg_match(): Compilation failed: quantifier does not follow a repeatable item at offset 1 in /disk_1/www/cz/lesaktualne/www/wp-includes/class-wp.php on line 223

Warning: preg_match(): Compilation failed: quantifier does not follow a repeatable item at offset 1 in /disk_1/www/cz/lesaktualne/www/wp-includes/class-wp.php on line 224
Proč ubývá tetřívků v české krajině – Les aktuálně

Proč ubývá tetřívků v české krajině

Jednou z příčin úbytku tetřívka obecného v české krajině je plenění jeho hnízd různými predátory. Tetřívek obecný je v České republice řazen do kategorie ohrožených druhů. Jeho populace dlouhodobě klesá a je možné, že se v budoucnu již nepodaří černého rytíře, jak je tetřívek často nazýván, zahlédnout na žádném tokaništi. Abychom tento vzácný druh ochránili, musíme mu vytvořit vhodné podmínky pro život a rozmnožování.

Pro stabilizaci a rozvoj populace tetřívka je klíčová úspěšnost hnízdění. Ta však může být narušena řadou na sobě nezávislých faktorů. Kladení vajec v nevhodném období souvisí se změnami klimatu, kuřátka se líhnou v době nízkých teplot nebo silných dešťů, což vede k jejich zvýšenému úhynu. Vytrácí se pestrost krajiny, ubývá biodiverzita a klesá počet hmyzu, který je klíčovým zdrojem potravy kuřat tetřívka v prvních týdnech života. Svůj podíl na nezdaru reprodukce tohoto ohroženého druhu má také zvyšující se tlak lidských aktivit v přírodě. V neposlední řadě pak tetřívka ohrožují různí predátoři.

Na monitoring rizika plenění (predace) hnízd se zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s norskými kolegy z Norwegian institute for Nature Research a Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. v projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovských hor“, podpořeném z Norských fondů.

Potenciální riziko predace bylo ověřeno vyložením umělých hnízd rozmístěných ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na několika lokalitách. Zde je plánován management krajiny pro stabilizaci místní zbytkové populace tetřívka. Hnízda byla následně monitorována pomocí fotopastí.

V přirozeném prostředí s výskytem tetřívka vědci v jarním období vyložili celkem 30 hnízd, která sledovali po dobu 25 dnů. Za toto období zaznamenali celkem 535 návštěv potenciálních predátorů. Pro vyhodnocení predace vědci sledovali, jak dlouho trvalo, než došlo k první návštěvě od instalace hnízda a jaké druhy predátorů se na záznamech objevovaly nejčastěji.

Ve 44 % případů došlo k plenění již během prvních tří dnů od rozmístění umělých hnízd. Přibližně ve stejném počtu případů (13 – 18 %) byla umělá hnízda vybrána do šesti, devíti a dvanácti dnů. Pouze na jednom stanovišti zůstalo hnízdo po celou dobu monitoringu netknuté. Nejčastějším návštěvníkem bylo prase divoké, následovala liška, ve čtyřech případech nebylo možné predátora určit a v ostatních pak figurovaly oba druhy kun a jezevec lesní.

Foto: typická krajina Doupovských hor, archiv VÚLHM

V celoevropském kontextu jsou pak za největšího nepřítele dospělých jedinců tetřívka považováni dravci, lišky nebo kuny. Jejich vliv se může lišit podle regionu. Například v oblastech středního Finska byli jako hlavní predátoři prokázáni draví ptáci, kteří útočí na tetřívky nejčastěji v době toku a hnízdění.

Podobná zjištění o druhovém složení predátorů byla publikována v Anglii. I zde napadali podstatnou část dospělých jedinců dravci, pravděpodobně sokol stěhovavý. Mezi další predátory patřila lasice hranostaj. Liška obecná byla v této anglické studii označena za méně významného predátora. Více než 10 % tetřívků však uhynulo po nárazu do drátěného oplocení, které je často používáno i v České republice.

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se predací v době hnízdění zabývají již dlouhodobě a podobné experimenty provedli i v dalších částech ČR. V Krušných horách a v Jeseníkách byla nejčastějším predátorem kuna skalní, na druhém místě pak byli krkavci. Právě u nich se vzhledem k jejich nárůstu početnosti předpokládal velký podíl na predaci také v Doupovských horách. Zde však v drtivé většině případů hnízda plenili divočáci následováni liškou. Tento fakt lze vysvětlit rozmístěním umělých hnízd, která byla nejčastěji instalována v porostech neprostupných křovin. Hnízda jsou tak pro krkavcovité, kteří se orientují zejména zrakem, obtížněji vyhledatelná.

Foto: snímek z fotopasti zachycuje prasata divoká během predace umělého hnízda, archiv VÚLHM

Výsledky experimentu ukázaly na vysokou predaci v Doupovských horách, ke které dochází velmi brzy po umístění umělých hnízd. Nyní vědci hledají způsoby, kterými by takový likvidační tlak omezili.

Prase divoké, které se ukázalo jako nejčastější predátor, má ve zkoumané lokalitě velmi početnou populaci. Možností, jak tento stav změnit, je úprava stanovišť v rámci probíhajícího projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovské hory“ podpořeného Státním fondem životního prostředí České republiky.

Na vybraných lokalitách dojde k otevření vegetace a na několika plochách bude zcela odstraněno keřové patro. Tak se divočákům výrazně zmenší přirozené úkryty a ti se zde nebudou tolik zdržovat a ohrožovat průběh toku a hnízdění tetřívka. Černým rytířům naopak v budoucnu poslouží nově vzniklé extenzivní louky jako tokaniště a zdroj hmyzu pro kuřata.

Další informace o projektu najdete na webových stránkách: https://www.pomahametetrivkovi.cz/

Kontakt: Ing. Lucie Hambálková, e-mail: hambalkova@vulhm.cz, tel.: 722 991 077

Úvodní foto: tetřívek obecný, autor Marek Mejstřík