Orly mořské na Tachovsku zabil karbofuran
Koncem roku 2016 byli na Tachovsku v blízkosti obce Hoštka nalezeni dva uhynulí orli mořští. Jeden z nich ležel vedle mrtvé, částečně sežrané lišky. Kvůli podezření na otravu Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Český les nahlásila případ Policii ČR, která zvířata zaslala Státnímu veterinárnímu ústavu. Pitva prokázala u všech tří otravu nebezpečným jedem – karbofuranem. Orli zahynuli pravděpodobně po pozření již dříve otrávené lišky.
„Jeden z orlů nalezených na Tachovsku byl označen ornitologickým kroužkem. Díky tomu víme, že pocházel z hnízda nedaleko Mladé Boleslavi. Zde byl označen jako mládě 25. 5. 2014. V době úmrtí byl tedy starý necelé tři roky. Orli dosahují dospělosti mezi 5–6 rokem života. Uhynulý jedinec byl tedy teprve jakýmsi ptačím teenagerem, jehož krátký život ukončilo 18. 12. 2016 hodování na lišce otrávené karbofuranem. Orel mořský přitom patří mezi kriticky ohrožené živočichy, u nás hnízdí jen stovka párů,“ říká Milena Prokopová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les.
„Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. Každoročně jsou jím u nás otráveny stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun. V krajině jsou totiž kladeny otrávené návnady, granule, maso, vnitřnosti či části mrtvých zvířat. Látka je vysoce toxická a k smrtelné otravě stačí i nepatrné množství. Běžnou kachnu divokou může zabít už 0,5 mg karbofuranu, člověka pouhá čtvrtina čajové lžičky,“ vysvětluje Milena Prokopová.
Kladení návnad otrávených karbofuranem je velmi nebezpečná trestná činnost. Návnada může zabít nejen volně žijící nebo venčená domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. Ohroženi jsou také všichni, kteří najdou návnadu nebo otrávené zvíře, protože k otravě může dojít i vdechnutím výparů nebo při dotyku s kůží. Při nálezu by se lidé neměli dotýkat návnady ani mrtvých zvířat, měli by zabránit v přístupu dětem. Důležité je nepoškodit stopy na místě a podezřelý nález nahlásit policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Kladení otrávených návnad je v rozporu s řadou zákonů – na ochranu veřejného zdraví, na ochranu zvířat proti týrání, přírody a krajiny, o myslivosti a dalšími.
Trávení zvířat je závažným problémem v celé České republice. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s AOPK ČR, Policií ČR, ČIŽP a nevládními organizacemi do konce letošního roku vypracuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů.
Karbofuran: Jedná se o účinnou látku přípravku Furadan, který se dříve používal k hubení škůdců v zemědělství, ale od roku 2007 je pro jeho nebezpečnost používání a skladování zakázáno. Karbofuran je v posledních letech nejpoužívanějším jedem při trávení volně žijících i domácích zvířat. Případy použití karbofuranu jsou hlášeny z celé republiky, shromažďovány jsou na stránkách www.karbofuran.cz.
Orli mořští byli v 19. století silně pronásledováni a z některých oblastí Evropy zcela vymizeli. Teprve koncem 20. století se jejich početnost, zčásti díky reintrodukcím, začala opět zvyšovat. První pokus o opětovné hnízdění orlů v ČR byl zaznamenán v roce 1984 na Třeboňsku. Později v letech 1985–1989 byla početnost hnízdní populace orlů v ČR odhadována na 7–10 párů, v roce 2003 již na 25–30 párů, nyní se počty odhadují na 100 párů. Používání otrávených návnad, které se v poslední době objevuje stále častěji, může ale tento potěšující nárůst rychle zvrátit.
Jen v loňském roce Česká společnost ornitologická zaevidovala 10 případů otrávených orlů. Pokud budeme počítat 100 hnízdícími páry, tj. 200 ptáky, a průměrnou reprodukční úspěšností udávanou v našich podmínkách, tj. jedno vyvedené mládě na hnízdo, představuje 10 ptáků úbytek asi 5 % hnízdní populace ročně. Jistě, někteří z uhynulých ptáků pocházejí z jiných částí Evropy a na našem území se zdržují jen při zimních potulkách, ale zároveň ne všichni otrávení orli jsou nalezeni a ohlášeni. Není tedy pochyb, že úhyny způsobené otrávenými návnadami jsou v rámci hnízdní populace ČR vysoké a mohou vážně ohrozit přežití těchto majestátních dravců v naší přírodě.
Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz
Ilustrační foto orla mořského: 123RF Autorské právo: http://cz.123rf.com/profile_ondrejprosicky
Foto jednoho z uhynulých orlů: Martin Ábel
