Populaci rysů společně systematicky sledují tři státy

Největší českou populaci rysů hostí Šumava a její okolí. Většina těchto rysů migruje mezi Českou republikou, Bavorskem i Rakouskem. Tyto tři státy se proto spojily a podepsaly dohodu o dlouhodobé spolupráci na monitoringu těchto šelem. Výsledky pravidelného sledování rysů v celém rozsahu výskytu populace umožní spolehlivě vyhodnotit její stav a přijmout potřebné kroky pro její ochranu. Kromě toho budeme mít díky komplexnímu monitoringu šanci seznámit se s životními osudy jednotlivých zvířat.

Začal další tzv. rysí rok, který trvá od 1. května do 30. dubna následujícího roku. Toto období umožňuje smysluplně vyhodnocovat výskyt rysů jako celku. Na začátku rysího roku je možné sledovat samice s mláďaty, které se ke konci tohoto období osamostatňují. V dubnu následujícího roku pak lze spolehlivě vyhodnotit přírůstek populace i celkový počet jedinců. Rysi jsou individuálně rozeznatelní díky zbarvení a díky pravidelnému monitoringu pomocí fotopastí se dá i analyzovat, kam se daní jednotlivci stěhují, s kým mají potomky i případně, zda již pravděpodobně neuhynuli. „Možnost rozpoznat jednotlivé rysy na fotografiích nám dává příležitost proniknout do tajů jejich života lépe než je tomu třeba u vlka nebo medvěda. Na druhou stranu to znamená mnohem náročnější práci s daty, protože rysové nejsou zrovna ochotné modelky, a když už, tak před skrytými kamerami nepózují zrovna ve standardizovaných postojích,“ říká Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí, hlavní manažerka projektu.

Tzv. šumavská populace rysů obývá území od Slavkovského lesa přes Brdy po Novohradské hory v Česku, Horní Rakousko po Linz a Bavorsko po Regensburg a Würzburg. Těžištěm jejich výskytu jsou národní parky Šumava a Bavorský les. Odhaduje se, že zde žije 60 – 80 samostatnych zvířat. Z předchozích výzkumů je jasné, že skoro žádný rys nežije celý život jen v jednom státě. Pro spolehlivé vyhodnocení stavu populace je nezbytné mít informace z celého území výskytu. Například rys Luděk se narodil mezi Prachaticemi a Boleticemi dále se přesunul až k Linci a nyní obývá území Novohradských hor.

V rámci projektu 3Lynx ochranáři na vhodných místech na celém území výskytu šumavské populace rysů umístili fotopasti a připravují on-line databázi na sdílení dat, která umožní identifikaci jedinců bez ohledu na stát, ve kterém se zrovna vyskytují. Tím se mnohonásobně rozšíří možnost sledování životních osudů jednotlivých rysů i odhad početnosti populace.

Mezinárodní spolupráce je pro ochranu šelem nezbytná. V případě šumavské populace rysa byla právě uzavřena dohoda o monitoringu a sdílení dat. Za jednotlivé země ji z pohledu vlád garantují Ministerstvo životního prostředí, vláda Horního Rakouska a Bavorská agentura životního prostředí jakožto. Dohodu rovněž podepsali Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Národního parku Šumava, opětovně Bavorská agentura životního prostředí a nevládní organizace Alka Wildlife a Green Heart of Europe jakožto vykonavatelé odborných prací,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.

Mezinárodní monitoring rysa běží při projektu 3Lynx, který je financován programem Interreg Central Europe. Celková hodnota projektu je € 2 318 783,94. Účastní se ho 11 partnerů z 5 zemí (ČR, Německo, Rakousko, Itálie, Slovinsko). Participují na něm jak státní orgány (MŽP, Správa Národního parku Šumava, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Bavorská agentura ochrany životního prostředí, vláda Horního Rakouska, Státní lesy Slovinska), tak vědecké instituce (Veterinární univerzita ve Vídni). Důležitými partnery jsou i nevládní organizace – Alka Wildlife, WWF Německo, Italian Lynx Project, Green Heart of Europe. Okrajově se díky dlouhodobé spolupráci se Slovinci zapojí i Univerzita v Záhřebu.

Na stránkách www.interreg-central.eu můžete průběžně sledovat informace o postupu projektu.

Podle TZ Ministerstva životního prostředí, red.

Ilustrační foto: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_ondrejprosicky