LES
AKTUÁLNĚ

Rok 2020 byl v lesním hospodářství přelomový v několika oblastech, a to rekordní těžbou i obnovou lesa po kalamitě. Lesníci zakládali lesy druhově pestré, odolné ke změně klimatu. Plocha zalesňovaná listnáči meziročně vzrostla z 14 716 na 17 264 hektarů, druhý rok po sobě jich bylo vysázeno víc než jehličnanů.

Loni vysázeli lesníci rekordních 128,5 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 77 milionů sazenic. Obnoveno bylo téměř 40 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou téměř 34 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou. Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo loni na obnovu lesů přibližně 9 miliard korun.

„I přes mnohou nepodloženou kritiku nevládních organizací se nám ve skutečnosti daří výrazně obměňovat skladbu stromů ve prospěch listnáčů. Velmi mě těší, že soubor opatření proti dopadům sucha v lesích a kůrovcové kalamitě, které jsme na Ministerstvu přichystali, se osvědčuje. Naše lesy se ozdravují, začínají být druhově pestřejší, a tím i odolnější vůči škůdcům a změnám klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Tabulka: zalesňování (v ha), zdroj: ČSÚ

Lesníci sází více listnáčů již řadu let. Loni dokonce druhý rok po sobě převažovala plocha zalesněná listnatými dřevinami, která dosáhla 51,3 % (stejně jako v roce 2019). Nejvíce se při zalesňování využívaly sazenice buku a dubu. Třetí byl smrk, protože na mnohých lokalitách funguje jako takzvaná přípravná dřevina, která má za cíl připravit podmínky pro pozdější výsadbu nebo podporu jiných dřevin. Při výsadbě se spotřebovalo 205,6 milionů sazenic (62,6 % listnáčů).

Státní podnik Lesy České republiky letos chystá zalesnit 21 tisíc hektarů holin a vysadí 85 milionů sazenic. Je to zhruba o třetinu víc než loni, bude to dokonce historicky největší obnova lesů v rámci státního podniku.

Tabulka: zalesňování podle dřevin (v tis. ks), zdroj: ČSÚ

Opět narostla těžba dřeva, jehož objem činil 35,75 milionu m³. Až 73 % z veškerého vytěženého dřeva představovalo kůrovcové dřevo, což činilo 26,24 milionu m³. Jde o více než dvacetinásobek průměrného stavu před kalamitou, kdy roční průměr za období 2000–2014 činil 1,2 milionu m³. Těžba stromů napadených kůrovcem a jejich asanace je obrana proti dalšímu šíření škůdců.

Na obnovu lesů zasažených suchem a kůrovcovou kalamitou mohou lesníci čerpat finanční podporu. V roce 2019 jim MZe poskytlo 2,1 miliardy korun. V loňském roce dostali 8,6 miliard korun. V rámci obnovy lesů MZe poskytuje příspěvky na přirozenou i umělou obnovu, včetně podsadeb, zřizování oplocenek a následnou péči o výsadbu. Podporuje i využívání technologií šetrných k přírodě, či ochranu lesa. Podporu na hospodaření v lesích (bez kůrovcových příspěvků) se podařilo zvýšit z 0,65 miliardy korun v roce 2017 až na 2,12 miliardy pro letošní rok.

MZe rovněž pokračuje v poskytování lesnických dotací v Programu rozvoje venkova (pro podzimní kolo je připravena alokace 860 mil. Kč na investice do výstavby a rekonstrukcí lesních cest a do obnovy lesů po kalamitách) a také počítá s finanční podporou z Národního plánu obnovy – alokací 8,8 mld. Kč na příští 3 roky na budování lesů odolných klimatické změně a na zadržování vody v lesích.

„Z Národního plánu obnovy podpoříme výsadbu pestrých lesů: dvanáct tisíc hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky to už bude celkem 36 tisíc hektarů nově vysázených lesů. Pro srovnání je to přibližně stejná rozloha, jakou zaujímá Krkonošský národní park. Nula procent betonu, 100 procent přírodního materiálu,“ uvedl ministr Toman.

Zvyšování biologické rozmanitosti lesů (podpora pestré druhové skladby, ponechávání lesních těžebních zbytků a částí dřeva k zetlení v lesních porostech, ponechávání stromů na dožití) je zahrnuto do dokumentu MZe Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, který je strategickým materiálem pro hospodaření v lesích v České republice.

Zdroj: Tisková zpráva ministerstva zemědělství

Ilustrační foto: archiv VÚLHM