Warning: preg_match(): Compilation failed: quantifier does not follow a repeatable item at offset 1 in /disk_1/www/cz/lesaktualne/www/wp-includes/class-wp.php on line 223

Warning: preg_match(): Compilation failed: quantifier does not follow a repeatable item at offset 1 in /disk_1/www/cz/lesaktualne/www/wp-includes/class-wp.php on line 224
Na mrtvém dřevě stojí živý les – Les aktuálně

Na mrtvém dřevě stojí živý les

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je 4× více, než je běžné v ostatních lesích v Česku. Odumírající dřevo, tedy dřevo staré nebo mrtvé, které se postupně rozkládá, je jednou z významných součástí lesního ekosystému. Udržuje v lese život, rozmanitost a činí ho tak samovolně fungujícím celkem se všemi složkami. Stačí se podívat na množství druhů bezobratlých živočichů, které se vyvíjejí na mrtvém dřevě a každému je jasné, že význam mrtvého dřeva je nezpochybnitelný.

Odumírající a odumřelé stromy jsou významnou částí ekosystému, jejíž potenciální úbytek může znamenat silné narušení jeho přirozeného vývoje a následné poškození. Stromy mohou odumírat vlivem působení vnějších činitelů, jako jsou vítr, sníh, poškození jinými organizmy nebo dovršením fyzického věku.

„Nedostatkem mrtvého dřeva v lese se zabývaly již historické lesní řády. Proto třeba v minulosti zakazovaly sběr klestu a hrabání steliva. Každý sedlák ví, že pole je třeba hnojit a vracet mu živiny, ideálně organickým hnojením hnojem a zeleným hnojením. V lesích na toto bylo v minulosti pamatováno podstatně méně, možná proto, že dopad odebírání veškeré hmoty je patrný až v dlouhém horizontu let,“ uvedl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „V lesích v Krkonošském národním parku ponecháváme výrazně více dřevní hmoty, která se stává základem dalšího života, než je obecně běžné. V současné době to je 61 m3 na hektar, přičemž celorepublikový průměr je kolem 15 m3 na hektar,“ doplnil Jansa konkrétní čísla.

Rozkládající se hmota je nositelem živin, životním prostředím pro obrovské množství hub, hmyzu a ptáků. Tvoří substrát pro obnovu lesa, zadržuje vodu. To, co je často lidmi – návštěvníky považováno za nepořádek v lese, je ve skutečnosti snaha o nápravu stavu.

Poslání národního parku je zachovat nebo postupně obnovit přirozené ekosystémy a nerušený průběh přírodních procesů. Management mrtvého dřeva je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zdroj: Správa KRNAP

Ilustrační foto: archiv VÚLHM