Modřín je podle expertů velmi odolnou dřevinou, mělo by se ho sázet více
Modřín opadavý prokázal svou kvalitu a zejména odolnost například v chřadnoucích porostech na severovýchodní Moravě, kde stále prosperuje, nebo ve Vysokých Tatrách, kde byl po ničivé vichřici v roce 2004 jedinou dřevinou, která na mnohých místech větrné smršti odolala. Pokud chceme pěstovat odolné lesní porosty, měli bychom se z těchto zkušeností inspirovat. Proto Členové CZECH FOREST think tank považují za vhodné více využívat při druhově pestré obnově lesů právě modřín opadavý. Modřím může také významně pomoci při obnově kalamitních ploch po chřadnoucích a kůrovcem napadených porostech smrku.
Modřín opadavý vykazuje v mládí velice rychlý růst, což umožňuje rychlejší obnovu. „Velkou výhodou modřínu je i každoroční opad jehlic, díky kterému modřín lépe snáší i znečištěný vzduch a při vhodném způsobu pěstování se doposud jeví jako odolný vůči chorobám a škůdcům,“ říká Jiří Novák z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Modřínové dřevo je kvalitní, velmi pevné, pružné a trvanlivé i pod vodou, a proto je modřín žádaným sortimentem zákazníků po celé Evropě.
O tom, že je modřín vhodnou dřevinou i pro obnovu kalamitních ploch, svědčí skutečnost, že snáší velké výkyvy teplot a může plnit funkci pionýrské neboli přípravné dřeviny.
„Osivo modřínu lze dlouhodobě skladovat, proto je možné vytvářet zásoby na několik let dopředu. Navíc se modřín v lesních školkách pěstuje dobře a relativně rychle a neměl by tak být problém navýšit jeho produkci,“ uvedl Petr Martinec ze Sdružení lesních školkařů.
Z dat Národní inventarizace lesů vyplývá, že zastoupení modřínu v českých lesích je 3,2 % a zastoupení modřínu při umělé obnově lesa činí pouhé 1 %. „Zvýšení podílu zastoupení by jistě pomohla i revize dosud příliš úzkého vymezení původnosti modřínu na našem území, která by zohlednila nejnovější poznatky historických analýz. Modřín evropský je u nás totiž dosud nesmyslně řazen na úroveň dřevin introdukovaných do Evropy z jiných kontinentů, jako je akát, douglaska, jedle obrovská apod., což jeho použití omezuje.“ Konstatoval Jiří Novák z lesnického výzkumného ústavu.
„Současným trendem v pěstování lesa v ČR je vytváření druhově pestrých a prostorově diferencovaných porostů, které budou odolnější vůči škodlivým biotickým i abiotickým činitelům. Modřín je tak velice vhodnou dřevinou pro doplnění porostních směsí, ve kterých působí jako stabilizační prvek, a současně se dá využít i jeho vysoký produkční potenciál. Dřevo modřínu má široké využití a díky tomu i dobré uplatnění na trhu včetně jeho zpeněžení,“ uzavírá Petr Martinec
Podle tiskové zprávy CZECH FOREST think tank, red.
Ilustrační foto: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_plotnikov
